Vladimír (77): Za svůj názor o politice jsem si vysloužil urážku od mladé prodavačky. Už nikdy do toho obchodu nepůjdu

Příběhy o životě: Za svůj názor o politice jsem si vysloužil urážku od mladé prodavačky. Už nikdy do toho obchodu nepůjdu
Zdroj: Freepik

Vladimír stál ve frontě v obchodě. Mladá prodavačka obsluhovala paní stojící před ním a za Vladimírem stál hlouček puberťáků. Vladimír se vmísil do hovoru dvou žen a za svůj názor si vysloužil urážku, která se ho velmi dotkla...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 03. 10. 2025 10:00

„Vezmu si tu pěknou krkovičku a dvacet deka šunky,“ objednala si mladá paní stojící přede mnou ve frontě. Byl jsem v duchu rád, že toho nechce koupit hodně. Pospíchal jsem.

Za svými názory si stojím a hotovo

Když prodavačka krájela šunku, kupující si postěžovala, že by si toho ráda koupila víc, ale že jsou potraviny tak drahé, že už je to neúnosné. Prodavačka jí řekla, že s tím jako zaměstnanec nic nezmůže, a že taky musela zmenšit nákupy. „V naší lednici je to znát, že už nekupujeme tolik potravin. Ale přesto budu volit někoho, kdo naši zemi vyvede z dluhů a má jasnou vizi ohledně budoucnosti,“ zakončila svůj monolog prodavačka.

I kupující přede mnou měla podobný názor: „To je jasné. Musíme koukat do budoucnosti. Musíme zvolit někoho, kdo je ekonom. Kdo rozděluje s rozvahou a je solidární k budoucím generacím.“ A to jsem se neudržel a oponoval jsem. Řekl jsem, že se nestydím za to, že jsem byl ve straně. Že za socialismu bylo lépe. Potraviny byly kvalitní a levné, všichni měli stejně peněz a rozdíly nebyly tak obrovské jako nyní.

Překvapila mě síla odporu

Nečekal jsem, že se stanu za svůj názor terčem slovního útoku jak ze strany prodavačky, tak hlavně kupující. Doslova se na mě obě obořily, že díky minulému režimu jsme na tom tak bídně a je třeba utáhnout opasky a do rozpočtu napumpovat peníze. Obě obhajovaly vlády po listopadové revoluci a hanily socialistickou minulost naší země.

Za svůj názor se nestydím a chtěl jsem se s nimi pustit do diskuse. Jasně jsem jim řekl, koho budu volit a proč. Než jsem se dostal k tomu, abych své tvrzení podložil argumenty, byl jsem slovně atakován urážkami. „Mlčte, nebudeme tu poslouchat senilního důchodce, jak blekotá o starých časech. Je jiná doba, které vůbec nerozumíte. Jen svým hlasem podporujete někoho, kdo už je mimo hru,“ ostře mi vmetly do obličeje a přidaly několik vulgarismů.

Smějící se puberťáci mě naštvali

Za sebou jsem slyšel, jak se mi posmívají i puberťáci. Situaci jsem neustál a i já jsem se uchýlil k několika peprným slovům a doslova jsem utekl z obchodu. Když jsem odcházel, tak jsem zvýšeným hlasem prodavačce oznámil, že do obchodu už nikdy nevkročím a ostatním přítomným jsem vyčetl, že by se měli stydět za své názory.

Naštvalo mě, že každý člověk může mít nějaký názor a ten se nemusí každému líbit. Ale to neznamená, že se mu někdo bude vysmívat nebo ho slovně napadat. Naštěstí je v ulici několik obchodů, kam mohu chodit nakupovat, ale už nikdy se nebudu účastnit hovoru o politice a volbách.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].



Herečka Tereza Bebarová potkala svou životní lásku v 17 letech: Plánovala jsem být single a mít jen psa

Herečka Tereza Bebarová potkala svou životní lásku v 17 letech: Plánovala jsem být single a mít jen psa

Související články

Další články