Nechcete říct vašemu dítěti, že je adoptované? Nemáte na vybranou. Zákon vám to nařizuje

Není jednoduché říci vlastnímu dítěti, že ve skutečnosti není vaše
Zdroj: zdroj: pixabay
Říci pravdu o adopci je složitéI když to vaše adoptované dítě vezme špatně, nevyčítejte si toRaději mu sežeňte odbornou pomocNa některých dětech se pravda o adopci vůbec nepodepíše+ 1 fotka+ 2 fotky

Když si adoptujete dítě z dětského domova, budete muset počítat s tím, že mu tuto pravdu jednou budete muset říci. Nařizuje vám to dokonce i zákon. Spousta adoptivních rodičů se tohoto okamžiku bojí. A strach je to opravdu oprávněný, protože ne vždy tuto pravdu dítě přijme hladce.

Lenka Šebestová
Lenka Šebestová 30. 03. 2018 19:54

Párů, které nemohou mít vlastní děti, stále přibývá. Když nepomůže ani umělé oplodnění, stane se jejich jedinou nadějí na to mít děti adopce, nebo pěstounská péče. Tento proces je velice náročný jak po časové, tak fyzické a psychické stránce. Když se vám podaří adoptovat malé miminko, máte vlastně vyhráno. Když se rozhodnete pro větší dítě, počítejte s dalšími komplikacemi. Můžeme si jen domýšlet, čím vším si malé dítě prošlo, a proč skončilo v dětském domově, a může si s sebou k vám domů přinést spoustu strachu a psychických problémů. Buďte trpěliví. Láska hojí všechny rány.

Spousta párů chce adoptovat děti už od malého miminka. Ušetří ho tím smutných vzpomínek na dětský domov. Na druhou stranu mu ale v určitém věku budou nuceni říci pravdu. Nový občanský zákoník totiž říká, že každé dítě má nárok na identitu, a jakmile se to bude zdát vhodné, a dítě to pochopí, je povinnost adoptivního rodiče mu tuto pravdu říci. Ne vždy je to jednoduché.

Kdy mu to říci?                                                                                      

Dětští psychologové se shodují, že nejlépe do šesti let a nemělo by to být z čista jasna. Nemůžete za dítětem jednou přijít a najednou to na něj vybalit. Lepší je ho na to připravovat už od plenek. U batolat se osvědčila forma pohádky.

Jak?

Důležité je vašemu dítěti vysvětlit, že ho jeho biologičtí rodiče mají rádi (i když tomu tak třeba vůbec nemusí být), ale že se o něj jednoduše nemohou starat. Jedno z největších dětských traumat je nechtěnost a nedostatek lásky. Hodně adoptovaných dětí a dětí z dětského domova trpí pocitem nechtěnosti a zbytečnosti. Myslí si, že něco provedly a proto se ocitly v dětském domově, a jejich rodiče je už nechtějí.

Reakce mohou být různé

Každé dítě je jiné a také jinak tuto pravdu vezme. Některé to hodí za hlavu, a jiné, i když jim to řeknete sebelíp, a připravujete je na to od dětských let, to nevezmou vůbec. Začnou se trápit, protože jste rozbili celý jejich svět. Zde je dobré vyhledat dětského psychologa.

Adopci není dobré tajit

Bojíte se, že vaše dítě nebude na pravdu o svém původu reagovat dobře, a tak mu to raději neřeknete vůbec? To je možná jedna z největších chyb, kterou uděláte. Dítě na to přijde. Jednou či později určitě. Dozví se to od lidí, u lékaře, může nalézt rodný list apod. V tuto chvíli jste si nad sebou podepsali ortel. Vaše dítě vás totiž lehce může obvinit z toho, že jste mu celou dobu lhali a ztratí ve vás důvěru. Šok to totiž pro něj bude opravdu veliký.

   

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články