Bětka (28): Myslela jsem si, že jsem jeho všechno. On přitom denně nosil kytky své bývalce

Příběhy o lásce: Myslela jsem si, že jsem jeho všechno. On přitom denně nosil kytky své bývalce
Zdroj: Freepik

Bětka se přistěhovala ke svému příteli, který měl zvláštní každodenní rituál. Na hodinu se někam tajemně vytratil a nechtěl říct, co za tím je. Bětka se rozhodla, že tomu přijde na kloub...

Alena Stárková
Alena Stárková 07. 01. 2026 13:00

Dlouho jsem si hledala přítele a když jsem se seznámila s Patrikem, myslela jsem, že jsem narazila na zlatý grál. Nedokázala jsem si nikdy představit, že by mě muž mohl kdy udělat tak šťastnou.

Byl ideálním partnerem

Patrik by mi snesl modré z nebe. Neustále mi opakoval, jak moc mě miluje, mluvil o naší budoucnosti, o dětech, o svatbě a o tom všem, co spolu zažijeme. Zkrátka a dobře, nic nenasvědčovalo tomu, že by snad v našem vztahu mohlo být něco v nepořádku.

Po půl roce vztahu jsem mu navrhla, že se k němu přestěhuji. Souhlasil, že prý si alespoň nebudeme tak daleko. Byla jsem neskutečně šťastná, už od mládí jsem se těšila na společný život s partnerem a byl to pro mě opravdu splněný sen.

Velmi rychle jsme si s Patrikem na sebe navykli. Měli jsme podobné denní režimy a spoustu společných volnočasových aktivit, společné bydlení nám tedy vše ulehčilo. Jedna věc mi ale nešla na rozum. Patrik každé ráno někam mizel. Vždycky šel do práce o hodinu dřív, a i když měl zrovna volno, vstal přesně v sedm, odešel a za hodinu se vrátil.

Jeho ranní zvyk mi přišel velmi zvláštní

„Kam zase jdeš?“ zeptala jsem se ho po několika dnech soužití, když jsem si jeho zvláštního návyku všimla. Zarazil se a prudce se na mě otočil.

„Běhat,“ vydal ze sebe přiškrceně, a já pozvedla obočí.

„Běhat? Máš na sobě společenské kalhoty, kabát a lakýrky… v tom se ti teda moc dobře běhat nebude,“ podotkla jsem, a bylo vidět, jak ve tváři celý zbledl, když jsem ho přistihla při lži.

„To se špatně vysvětluje,“ vykoktal ze sebe, očividně opravdu překvapený mojí otázkou. „Víš, já… každý má nějaký svůj rituál. Něco, co dělá proti stresu a pro uklidnění. Třeba ty chodíš ráda na jógu.“

Bylo mi to celé trochu divné, ale s překříženýma rukama na prsou jsem poslouchala, co mi sdělí.

„A já se chodím každý den projít. Prostě jdu na vzduch, provětrám si hlavu… pomáhá mi to fungovat,“ vysvětlil mi své chování a čelo se mu celé orosilo.

„Tak já půjdu s tebou,“ navrhla jsem mu vesele a už se chtěla jít obléct, když mě zděšeně zarazil.

„Ne, to ne!“ vyjekl s vykulenýma očima, pak odstoupil a odkašlal si, „myslím, tedy… je to můj čas pro mě a rád ho trávím sám. Neber si to osobně, ale nepřeji si, abys se mnou šla.“

Chtěla jsem tomu přijít na kloub

Celá naše ranní výměna mi přišla velmi zvláštní a musela jsem nad ní celý den přemýšlet. Jestli chodí na obyčejnou vycházku, proč byl tak překvapený? Co ho tak vyděsilo? A proč mi nejprve začal lhát? Rozhodla jsem se, že tomu musím přijít na kloub. O pár dní později, když byl víkend a Patrik opět vstal, aby šel na svou procházku, jsem předstírala, že tvrdě spím. Počkala jsem, až se obleče, připraví a vyrazí, a hned, jak se za ním zaklaply dveře, jsem vyrazila z postele. Hodila jsem na sebe jen mikinu a kalhoty a rychle spěchala za ním. Věděla jsem, že jestli chci o jeho tajemných vycházkách zjistit pravdu, musím ho sledovat.

Šla jsem v dostatečné vzdálenosti za ním, aby mě neviděl, ale tak, abych ho neztratila z dohledu. Sledovala jsem, jak se proplétá ulicemi, a uvažovala, proč byl tak proti, abych šla s ním. Nakonec svou cestu zakončil u květinářství. Vešel do něj a zatímco jsem ho zpovzdálí pozorovala, uvnitř koupil pugét květin.

Vydal se na neznámé místo

„Tak já ho podezřívám a on mi jde koupit květiny,“ plácla jsem se do čela a cítila jsem se trochu špatně… pak mi ale došlo, že Patrik nemíří zpátky k nám domů. Právě naopak. Vydal se na druhou stranu, dál se proplétal ulicemi, až zastavil u velkého činžovního domu. Otevřel si dveře a vešel do vnitrobloku. Trochu jsem přidala do kroku a vklouzla za ním. Ocitli jsme se na rozlehlé zahradě obklopené desítkami malých balkonů a několika dveřmi. K jedněm z nich se vydal, zatímco já jsem stála schovaná ve stínu. Chtěl na dveře zaklepat, ale vyrušil ho hlas starší ženy, která vykoukla z balkónu o patro výš.

Květiny nesl svojí ex

„Není tady,“ začala na Patrika mluvit a očividně ho vylekala, „už odešla do práce. Mám jí vzkázat to, co obvykle?“

„Ano,“ přikývl Patrik a očividně zklamaně položil květinu na práh dveří, „vyřiďte jí, že na ni každý den myslím a že mi moc chybí.“

„Že vás to ještě baví,“ zavrtěla hlavou žena, „nosíte jí kytky každý den už pomalu rok… a co z toho? Stejně vás nechce a nikdy vás nevezme zpátky.“

„Třeba ano,“ pokrčil Patrik vzdorovitě rameny, „nevěřím tomu, že náš rozchod byl definitivní… budu to zkoušet dál a dál, dokud se ke mně nevrátí. Je to láska mého života.“

Celou dobu byl zamilovaný do ní

A tak jsem se dozvěděla, že tajemná procházka, na kterou Patrik chodí, nemíří za nikým jiným než za jeho bývalou partnerkou. Nebyli spolu sice už více než rok, ale byl jí pořád tak posedlý, že doufal, že si ji neustálým vyznáváním lásky získá zpět. A tak jí trpělivě nosil každý den květiny a s láskou jí je pokládal na práh, zatímco doma jsem na něj čekala já. Nechtěná, nemilovaná, podvedená.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem

Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem

Související články

Další články