Facebook
Instagram
Hanu šokovalo, jak se zachoval její manžel Radek. Jednoho dne totiž zjistila, že si sbalil věci a odešel od rodiny. Ale to nebylo všechno. Už delší dobu neplatil hypotéku a Haně nechal pořádné dluhy.
Můj manžel Radek (37) jednoho dne prostě zmizel. Byla jsem si jistá, že neměl žádnou nehodu a neleží někde v nemocnici. Proč? Šatník byl prázdný. Když jsem ho otevřela, viděla jsem jen věšáky. Jeho aktovka a laptop také zmizely. Tušila jsem, co ten ničema udělal, ale stejně jsem šla na policii.
Byla jsem v šoku
Už tehdy jsem věděla, že prostě utekl. Ode mě, od dětí, od povinností, od každodenní rutiny... Bez slova si sbalil věci a zmizel. Brzy jsem si uvědomila, jak je moc je podlý.
„Mami, kdy se táta vrátí?“ zeptal se můj syn Michal (5). Rychle jsem zavřela šatník, aby neviděl, že v něm Radek nemá oblečení. „Nevím, jel na dlouhou služební cestu… A ty bys už měl spát!“ řekla jsem, abych se syna co nejrychleji zbavila.
Když se za ním zavřely dveře, položila jsem hlavu na polštář a začala zoufale plakat. Měkký materiál tlumil moje vzlyky až do rána. To už mi došlo, že Radek nás opustil, ne na týden nebo měsíc, ale navždy. Neměla jsem o něm už žádné iluze...
Byli jsme spolu 15 let
Náš vztah trval docela dlouho, patnáct let není málo. Vzali jsme se po dvou letech randění. Už během svatby jsem čekala naše první dítě. Bylo tedy jasné, že nějakou dobu zůstanu doma. Můj manžel také trval na tom, že je to pro mé dobro a jeho klid.
„Tvůj plat je tak malý... Bude lepší, abys zůstala doma a odpočívala před porodem, a já budu vydělávat na rodinu,“ řekl. Tak jsem porodila naši dceru Anežku (8) a starala se o její výchovu. Ke konci mateřské dovolené jsem byla připravena vrátit se do práce. Pak jsem zjistila, že jsem znovu těhotná a vše se opakovalo.
Když se narodil Michal, rychle bylo jasné, že nám dochází místo. Pouhých čtyřicet metrů čtverečních je pro čtyřčlennou rodinu málo. Vzali jsme si hypotéku na malý dům s terasou a zahradou. Radek vše spočítal a ujistil mě, že to zvládneme splácet.
Věřila jsem mu a byla tak šťastná, když jsem sledovala dům a naše děti, jak rostou. Pohltilo mě to tak, že ani nevím, jak utekly další tři roky.
Vrátila jsem se do práce
Už jsem se nemohla dočkat, až vyjdu z domu, odložím děti do školky, obléknu si něco jiného než tepláky a půjdu do práce. Ve firmě na mě pořád čekali, takže návrat byl opravdu příjemný.
Během té doby můj manžel povýšil a začal z domova mizet čím dál častěji. Jeho služební cesty byly častější a trvaly déle. Nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost, protože to byla povaha Radkova zaměstnání. Jen jsme se občas hádali o tom, že s dětmi netráví moc času.
„Půjčka se sama nesplatí,“ řekl a to byl argument, proti kterému nešlo nic namítat. „Jistě, ale děti tě skoro nevidí. Brzy zapomenou, jak vypadá jejich táta...“
„Nepřeháněj to,“ ukončil mé námitky. Tehdy jsem neměla tušení, jak prorocká byla moje slova. Děti opravdu začaly zapomínat, jak vypadá jejich táta...
Byla jsem zmatená
Teď, když jsem se dívala na tu zatracenou prázdnou skříň, chtělo se mi zase brečet. Byl víkend, takže jsem poslala děti k dědečkovi a babičce, abych si všechno mohla srovnat v hlavě. Měla jsem dětem říct pravdu?
Než jsem šla na policii, pro jistotu jsem zavolala do všech nemocnic, ale nikdo o Radkovi neslyšel. Na jednu stranu jsem cítila úlevu, na druhou stranu zlost, protože to zmizení bylo podezřelé. A to čím dál víc.
Pokoušela jsem se mu dovolat, ale měl vypnutý telefon. V pondělí jsem se rozhodla kontaktovat jeho zaměstnavatele. Řekl mi věc, která mě srazila na kolena. „Paní Hano, Radek u nás nepracuje už měsíc. Odešel, ale neřekl, co plánuje...“
Čekala jsem, jestli se manžel vrátí
Naivně jsem doufala, že měl nějaký románek a že se každou chvíli objeví ve dveřích. Pořád jsem přemýšlela nad spoustou věcí. Přestal mě milovat? To bych ještě s bolestí v srdci pochopila. Ale děti? Jak mohl opustit svou milovanou dceru a syna? To mi nešlo do hlavy.
Uplynul týden, pak další. Děti se začaly ptát, kdy se táta vrátí. Ze začátku jsem jim nalhávala, že se mu prodloužila služební cesta, ale nebyly slepé. Viděly, jak občas večer brečím.
„Mami, řekni pravdu. Táta nás opustil...“ oznámila Anežka. Podívala jsem se do smutných očí své dcery a zhroutila se. Řekla jsem jí, že nevím, kde je její otec a kdy se vrátí.
„Na víkend určitě přijde, protože jsme měli jet na výlet,“ prohlásil s nadějí Michal. Byl ještě malý a velmi důvěřivý. Nepochopil vážnost situace. Anežka mě objаlа a ujistila, že určitě všechno bude v pořádku. Chtěla jsem tomu věřit, ale následující měsíce ukázaly, že dobré časy už byly za námi.
Měla jsem velké dluhy
Každý měsíc přicházely z banky upomínky na placení hypotéky. Ukázalo se, že máme zpoždění už nějakou dobu. „Nemůžeme se dovolat vašemu manželovi. Jste spoluvlastnicí domu, tak prosím uhraďte dlužné částky,“ řekla bezcitně žena z banky. Ztuhla jsem. Jak to mám zaplatit? Splátka je více než polovina mé výplaty. Na živobytí a účty mi toho moc nezbude. Rychle jsem šla do banky, abych zjistila, kolik peněz je na našem společném manželském účtu. „Bohužel, už delší dobu máte solidní debet,“ bylo mi řečeno. Zhroutila jsem se...
Moji rodiče věděli, že Radek utekl. Otec měl seznam věci, které mu udělá, jakmile se objeví. Teď jsem jim musela říct o rozsahu mých problémů. Už jsem nemohla déle skrývat, že mám dluhy.
„Cítila jsem, že je něco špatně, protože jsi se chovala tak divně,“ řekla máma. „Měla jsi nám to říct hned. Vždycky ti pomůžeme,“ ujistila mě. „Bylo mi to trapné,“ zašeptala jsem.
„Stydět by se měl ten darebák! Nikdy jsem ho neměl rád,“ rozzuřil se otec. Pak mi podal obálku naplněnou penězi. „To jsou naše úspory. Není toho moc, ale trochu to pomůže,“ dodal. Rozbrečela jsem se jako dítě.
Exmanžel se ozval
Měsíce plynuly a já se snažila všechno zvládat, splácet ten zatracený úvěr a nějak vyjít s penězi. Děti se přestaly ptát, kdy se táta vrátí, a já přestala na Radka čekat. Už mě nezajímalo, kde je a co dělá. Pak jsem dostala SMS: „Nikdy mě nehledej.“ Pokoušela jsem se na to číslo zavolat, ale ihned bylo neaktivní.
Uplynul rok a rodiče se rozhodli pomoct mi víc. Prodali dům po babičce a dali mi peníze na splacení hypotéky. Byla jsem jim moc vděčná, hned se mi začalo dýchat lépe.
Překvapivě se nějakou dobu poté znovu ozval Radek. Nevím, jak se dozvěděl o splacení hypotéky, ale zjevně to byl pro něj podnět ke kontaktu. Najednou požadoval rozvod a polovinu domu. Rozzlobila jsem se a řekla mu, že kromě rozvodu nic nedostane...
Nevzdala jsem to
Byla jsem tak naštvaná a odhodlaná, že jsem si najala detektiva. Tentokrát měl Radek telefon stále aktivní, takže jeho polohu bylo snadné vystopovat. Detektiv zjistil, kde a s kým žije. Ukázalo se, že má vztah a pracuje načerno u svého budoucího tchána, aby nevykazoval žádné příjmy. Tchán byl opravdu bohatý a můj manžel díky němu jezdil luxusním autem, bydlel ve vile a s partnerkou čekal dítě.
Naštvala jsem se. Tehdy jsem najala také právníka. Byla jsem odhodlaná tomu darebákovi dát lekci. Rozvodové řízení bylo dlouhé a obtížné. Radek nechtěl ustoupit. Nemohla jsem se na něj ani podívat. Změnil se. Bylo vidět, že žije v luxusu, má se dobře a je na to pyšný. Kromě zloby jsem k němu necítila už nic. Chtěla jsem jen klid pro sebe a děti. A dům, za který jsem tak bojovala a který mi právem náležel...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
