Mýtický zeleninový beránek: Opravdu existovala rostlina, ze které vyrůstalo jehně?

Tohoto stvoření se bát nemusíte. Nedokáže se totiž od rostliny “odpojit”. Ač se to zdá hodně přitažené za vlasy, tento zoofyt (živočich připomínající vizuálně rostlinu) se objevil již ve starověkých hebrejských textech, středověké literatuře, poezii, a dokonce ve filozofických spisech. Jeho možnou existencí se po celá staletí zabývali vědci i cestovatelé.

Mohlo by Vás zajímat:

Bájný zajdalen: Prohání se v amerických lesích opilý králík s impozantním parožím?

Podivné rostlinné jehně

Zeleninové jehněčí se mělo, dle přírodovědce Henryho Lee, poprvé objevit v židovském textu Talmud. Rabi Jochanan tam prý okolo roku 436 našeho letopočtu vložil několik slov: „Svým tvarem připomíná jehně. Z jeho pupku vyrůstá kořen, nebo stonek, kterým je tento zoofyt upevněn k půdě podobně jako tykev.“

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Andrew Pinder (@pinderselva)

Za zmínku stojí i cestovatelské spisy sira Johna Mandevilleho. Ten o této rostlině hovoří s velkým zaujetím. Dokonce jehně popisuje jako jakousi šelmu. Údajně ho měl i okusit. Zda to tak skutečně bylo, nelze zjistit, neboť Mandeville byl ve středověku považován za velkého tlučhubu.

Divné bylo již to, že o zeleninovém jehněčím psal pokaždé jinak. V první verzi měly z rostliny vyrůstat lusky s malými beránky. Ve druhé zase bylo na rostlině pouze jedno urostlé jehně s bílou, a hlavně kvalitní vlnou. Živilo se trávou, na kterou dosáhlo. Když spáslo vše okolo, umřelo. A s ním i rostlina.

Mohlo by Vás zajímat:

Mýtický tvor Wendigo: Upír s podobou vlkodlaka touží po lidském mase

Hybrid člověka a rostliny

Rabi Simeon kdysi napsal, že zeleninové jehněčí je ve skutečnosti hybridem člověka a rostliny. Vypadá jako tykve, nebo melouny, ale v lidské podobě. Má tvář, ruce i nohy. Takzvaná Jadua umírala poté, co bylo přerušeno její spojení se stonkem, čili stejný princip jako u beránka. Ať už se tedy jednalo o zvíře, nebo člověka, existence rostliny se začala zpochybňovat až v 16. století.

Italský matematik a filosof Girolamo Vardano tvrdil, že půda není schopná poskytnout dostatečné teplo pro embryonální vývoj jehněte. Lingvista, botanik a silně věřící muž Claude Duret zase oponoval tím, že na místě jako je Tartárie, se může právě tento zoofyt vyskytovat. Plusem má být těžký a hustý vzduch.

Mohlo by Vás zajímat:

Mýty opředená mandragora: Její nářek má lidi dovádět k šílenství, pomůže jedině pes

Rostlina podobná jehněti

V roce 1698 přivezl sir Hans Sloane z Číny exemplář rostliny, která měla připomínat jehně. Pokrývalo ji chmýří tmavě nažloutlé barvy šňupacího tabáku. Vypadalo to však spíše jako dílo zručného umělce, u něhož si Sloane nechal jehně vyrobit, aby se měl čím chválit po návratu domů.

Přestože již víme, že je zeleninový beránek pouhým výmyslem, na jeho příkladu lze dobře vidět, jak jsou věda a mytologie, či fakta a fikce úzce propojena.

Mohlo by Vás zajímat:

Mýtický japonský vodník Kappa: Kříženec opice a želvy požírá lidi i dobytek

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Vegetable Lamb of Tartary 
Atlasobscura.com: For Centuries, People Thought Lambs Grew on Trees