Katka (47): Svezla jsem ve vánici neznámého muže. Co se dělo potom, z hlavy nikdy nevymažu

Katka (47): Svezla jsem ve vánici neznámého muže. Co se dělo potom, z hlavy nikdy nevymažu
Zdroj: Freepik
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Katka tráví poměrně dost času za volantem. Když se nedávno vracela z jedné ze svých cest, zažila něco podivného. Uprostřed zasněženého lesa zastavila cizímu muži s černým kufrem a nabídla mu odvoz. To ještě netušila, co bude následovat.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 1. prosince 2021

Každý den najedu desítky až stovky kilometrů. Jsem distributorka kosmetiky, takže pořád někam cestuji. Nedávno se mi přihodilo něco, pro co nemám vysvětlení. Každopádně vím, co jsem viděla.

Vladimír (59): Cestou z taneční zábavy mi zastavilo podivné auto. Dodnes netuším, kdo mě to tenkrát svezl
Mohlo by Vás zajímat:

Vladimír (59): Cestou z taneční zábavy mi zastavilo podivné auto. Dodnes netuším, kdo mě to tenkrát svezl

Ve vánici jsem zahlédla u silnice postavu

Vracela jsem se pozdě večer z jedné ze svých cest. Čekala mě několikahodinová jízda. Pustila jsem si svůj oblíbený jazz a snažila se neusnout. V jednu chvíli začalo sněžit. Během pár okamžiků se z několika málo vloček stala vánice. Musela jsem tomu přizpůsobit rychlost. Stěrače jely na plné obrátky, ven jsem skoro neviděla.

Zrovna jsem projížděla zasněženým lesem, když se mi zdálo, že před sebou vidím na silnici nějakou postavu. Podle všeho to byl muž. ,,Asi nějaký blázen. Kdo jiný by šel ven v takovém počasí?“ pronesla jsem.

Nikdy jsem žádného stopaře nesvezla, ale v tu chvíli mi toho muže bylo líto. Když jsem dojela na jeho úroveň, zabrzdila jsem. ,,Dobrý den. Chcete někam svézt?“ nabídla jsem mu. Muž byl bledý jako stěna. Podíval se mi do očí a řekl: ,,To byste byla hodná.“ Sedl si dozadu, oprášil ze sebe sníh, připoutal se a já se rozjela.

Rudolf (48): Cestou ze služebky jsem svezl záhadnou stařenu. Netušil jsem, jak se mi tím změní život
Mohlo by Vás zajímat:

Rudolf (48): Cestou ze služebky jsem svezl záhadnou stařenu. Netušil jsem, jak se mi tím změní život

Cestou jsme míjeli nehodu

V tu chvíli se mi hlavou honily všelijaké myšlenky. ,,Co když je to vrah? Nebo nějaký úchyl? Cos to provedla? Teď tě odkrouhne a je po tobě, ty káčo,“ nadávala jsem si v duchu. Muž nehnutě seděl a na klíně pevně svíral černý kufřík se zlatým přívěškem. ,,Odkud jste šel?“ zabředla jsem hovor.

Muž ale mlčel. Jen se díval ven a ani nemrkal. ,,Dobře, tak povídat si asi nechce,“ usoudila jsem. Jedním okem jsem si ho prohlížela ve zpětném zrcátku. Měl černé vlasy svázané do culíku a velké zelené oči. Na ruce se mu blýskal zlatý prsten. Abych si zkrátila chvíli, přemýšlela jsem, jaký život asi vede.

Z myšlenek mě vytrhla světla sanitky a policejního auta na silnici přede mnou. Jeden z policistů na mě udělal gesto, abych zastavila. ,,Dobrý den, mladá paní. Stala se tu nehoda. Projíždějte opatrně,“ upozornil mě. Jak jsem míjela místo střetu, sjel mi pohled k havarovanému vozidlu.

Martina (34): Pronásledoval mě neznámý muž v náklaďáku. Nikdy v životě jsem se tak nebála
Mohlo by Vás zajímat:

Martina (34): Pronásledoval mě neznámý muž v náklaďáku. Nikdy v životě jsem se tak nebála

Obětí nehody byl muž, kterého jsem vezla

Všude kolem se válely střepy. Všimla jsem si, že na zemi leží černý kufr se zlatým přívěškem. Přesně s takovým, jako měl můj pasažér. Rychle jsem se na něj otočila. Muž už tam ale nebyl. ,,Panebože, kde je?začal jsem panikařit. Znovu jsem pohlédla na rozbité auto a na ten kufr. ,,Vždyť to je ten samý kufr, co měl ten muž,“ došlo mi a zastavila jsem.

Vystoupila jsem z auta. Policista na mě volal, abych zůstala stát. Já ale běžela k tělu, které záchranáři právě přikrývali plachtou. Byl to ten muž, kterého jsem vezla v autě. Policista mě odvedl zpátky k vozu. ,,Já vezla jeho duši?“ špitla jsem.

Nakonec jsem si v nejbližším městě zamluvila hotel. Nebyla jsem schopná dál řídit. Dlouho mi trvalo, než jsem ten zážitek vstřebala. Mám spoustu otázek. Jak to, že jsem toho muže viděla na silnici před místem nehody? Proč si vybral zrovna mě? Mohla jsem udělat něco jinak a třeba by žil? Nikdy nedostanu odpověď. Jen budu žít s tím, že jsem spatřila duši mrtvého.

Další příběhy ze života →

Františka (22): Z truchlení po tátovi mě vyléčilo jeho milované auto. Zažila jsem v něm něco neopakovatelného
Mohlo by Vás zajímat:

Františka (22): Z truchlení po tátovi mě vyléčilo jeho milované auto. Zažila jsem v něm něco neopakovatelného

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články