Facebook
Instagram
Ludmila prožívá složité léto. Má na krku dvě děti, protože manžel je pořád v práci a babička leží v nemocnici. Už po týdnu je nesmírně vyčerpaná a zoufale čeká, až zase začne škola.
Svoje sedmiletá dvojčátka Adama a Lucku miluju jako nikoho jiného. Jenomže teď mi dávají pořádně zabrat a někdy bych je nejraději neviděla. Babičku máme ve špitále, takže děti tráví prázdniny doma. A já už nevím, jak dál...
Letní prázdniny si užívají jenom děti
Každé ráno mě asi v šest hodin probouzí dětský smích a veselé výkřiky. Začíná den plný nekonečných otázek a proseb typu: „Mami, kam dnes půjdeme? Mami, pojď si s námi hrát! Mami, udělej mi sendvič. Chci do mekáče a na koupaliště..."
Jejich energie je snad nevyčerpatelná a zásoba požadavků bezedná. A u všeho, co dělají, chtějí mít také mě. Snažím se jim vycházet vstříc, ale rovněž se musím starat o domácnost a plnit své pracovní povinnosti. Jen tak tak se mi povedlo zařídit si home office. Musela jsem slíbit, že si v létě nevezmu dovolenou, takže budu vždy k dispozici.
To jsem ale netušila, že mi děti dají tak zabrat. Letos moc dobře nevycházíme s penězi, takže manžel bere směny navíc. Když dorazí domů, je tak vyčerpaný, že s dětma toho moc nezvládne.
Prázdniny se pro mě staly peklem
První dny s dětmi byly fajn. Nechala jsem je trochu pařit, pak jsme šli ven a odpoledne jsem znovu pracovala. Jenže po týdnu už mám dost neustálého pobíháni po hřišti. Adámek a Lucka chtějí, abych si hrála s nimi, protože všichni jejich kamarádi jsou teď mimo město.
Cítím vyčerpání a v hlavě mám někdy tak prázdno, že doma jen sedím a koukám na počítač. Chybí mi podpora a pomoc. Blbé je, že máme už jenom jednu babičku. A ta před měsícem skončila v nemocnici, takže letošní prázdniny musíme pokrýt s manželem sami. Babička navíc onemocněla v době, kdy už byly všechny tábory a různé kurzy beznadějně plné.
Tudíž mám na krku dvě děti, které si chtějí prázdniny užít. A já bych jim to ráda dopřála, ale už nevím, jak to mám udělat. Máme za sebou pouze první týden a já už vím, že tyhle prázdniny pro mě budou peklem. Jen doufám, že se z toho zblázním co nejpozději...
Ať už začne škola
Původně jsem si myslela že prázdniny s dětmi zvládnu, ale teď žiju v neustálém stresu. Probouzím se unavená a několikrát za den koukám do kalendáře, jenže dny ubíhají příliš pomalu. Ani nechci počítat, kolik jich ještě zbývá do konce léta.
Když si zoufalá na internetu čtu, že bych měla najít trošku radosti v tom, že můžu trávit čas s dětmi, a prý by mě to mělo nabít energií, jenom kroutím hlavou. Moje realita je totiž úplně jiná. Už aby znovu začala škola...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
