Magdaléna (48): Vykašlala jsem se na mámu, když mě nejvíc potřebovala. Dává mi to najevo i po smrti

Netušila jsem, že je mamka na pokraji sil. Několikrát se sice za mnou stavovala a nenápadně mě žádala o pomoc, ale já byla tak zahleděná do sebe a svých úspěchů, že jsem ji vždycky odbyla. Když zemřela, dohnaly mě výčitky svědomí.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (24): Děda mě po smrti prosil, ať ho nechám odejít. Pomohla nám až kartářka

Mamka volala o pomoc a já ji vyháněla

V té době se mi velmi dařilo. Usilovala jsem o místo ředitelky firmy a rýsovala se mi zdárná budoucnost. Vysoký post, k tomu odpovídající plat. Dětem bylo v té době dost na to, abych s nimi nemusela být od rána do večera. Štěpánovi bylo deset a Fandovi dvanáct. Měli svoje zájmy a svůj čas chtěli trávit převážně s kamarády.

Manžel byl stejně jako já v práci úspěšný. Měli jsme velké plány - pořídit si dům, žít na vysoké noze a s dětmi procestovat svět. Když za mnou začala chodila máma s tím, jak je nešťastná, moc jsem ji neposlouchala. Muž, se kterým žila, nebyl můj otec. Ten zemřel, když jsem byla ještě malá.

Máma si pořád stěžovala, jak ji Bořek psychicky týrá. Údajně chtěl mít doma pořád čisto a plnou lednici. A také, aby byla máma pořád s ním. Nepřišlo mi na tom nic divného. ,,Mami, na co si stěžuješ? Buď ráda, že nejsi sama. A teď už jdi, mám práci,“ strkala jsem ji ze dveří.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaromír (47): Matka si nepřála, abych jí chodil na hrob. Brání mi v tom i po smrti

Zemřela v nemocnici na infarkt

Takhle přišla ještě několikrát. Vždycky to končilo stejně. Mým odmítnutím, že na blbosti nemám čas. Poté se máma nějaký čas neukázala. Kluci za ní chodili a po čase mi začali podsouvat myšlenku, že je babička nemocná. ,,Jen to na vás hraje. I na mě to zkoušela,“ neposlouchala jsem je. Synové po dalších třech měsících přišli s tím, že babička hodně zhubla.

Netušila jsem, že jí z domova tajně vozí naše jídlo a jezdí za ní v každou volnou chvíli. K nám už mamka nechodila. Za další půlrok mi volali z nemocnice, že mamku hospitalizovali. Dozvěděla jsem se, že prodělala srdeční příhodu a nevypadá to s ní dobře. Hned jsem se za ní rozjela. Mlčky jsem ji držela za ruku a prosila, aby to nevzdávala.

Ona se na mě jen smutně dívala a nic neřekla. Možná nemohla, možná nechtěla. To už se dnes nedozvím, protože pár dní nato zemřela. Časem vyplavalo na povrch, že ji Bořek skutečně týral. Po ránu nešel daleko a co se týkalo psychiky, tu mamce zcela pošlapal. Neštěstí na sebe nenechalo dlouho čekat.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (19): Kamarádce zemřela babička, kterou jsem také milovala. Po smrti mi dala znamení

Po smrti navštěvuje jen vnuky

Výčitky svědomí mě ničily. Už jsem nemohla nic dělat. Přitom tehdy stačilo tak málo. Vzít mamku k sobě a podpořit ji. Ochránit před Bořkem, který jí ubližoval. Teď už bylo pozdě.

Jak šel čas a kluci rostli, postupně se odstěhovali. Já zůstala sama s manželem. Když mi po letech synové přiznali, že babičku stále potkávají, bylo mi to líto. Barvitě vyprávěli, jak se v noci probudí a vidí babičku, jak sedí v obýváku v křesle. Za mnou nikdy takhle nepřišla. Nemusím se ptát proč. Vykašlala jsem se na ni, když mě tolik potřebovala. Budu se s tím muset naučit žít a doufat, že mi jednoho dne odpustí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimíra (34): Ve vzteku jsem sestře řekla něco, co se za pár dní vyplnilo. Sestra mi i tak přišla odpustit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.