Facebook
Instagram
Magda byla zamilovaná a spokojená ve vztahu s Jáchymem. Sestěhovali se a věci nemohly být lepší. Jenže ona záhy zjistila, že Jáchym má poměr. Dokonce si kvůli tomu vymyslel babičku s porouchanou pračkou.
Dozvěděla jsem se, že v jedné restauraci se každou sobotu konají taneční večírky pro single lidi. Okamžitě jsem si pomyslela, že to je skvělá příležitost jak pro mě, tak pro mou kamarádku Majku (32). Obě jsme chtěly konečně potkat toho pravého.
Hledala jsem partnera
"Nejprve ho musíš získat. Pak můžeš přemýšlet o tom, jak si ho udržet," filozofovala Majka, když jsme seděly v tanečním sálu a koukaly na jednoho dlouhána, který se mi moc líbil. "A co když se mnou nebude chtít tančit?" zeptala jsem se.
"Když začne dámská volenka, tak..." zbytek konverzace zapadl v hlasitém projevu moderátora. "Poslouchejte pozorně! Nyní bude dámská volenka. Tentokrát jsou ženy ty, které zvou muže..." dodal. "Pojď už, jdi," táhla mě kámoška na parket. "Jo, jasně, tobě se to lehce to řekne," pronesla jsem. V tomto okamžiku totiž počet svobodných žen výrazně převažoval nad svobodnými muži. Když jsem se přiblížila k tomu hezounovi, nějaká baculatá blondýnka ho táhla na parket. Zklamaně jsem se vrátila k Majce.
"Říkala jsem ti, abys ho oslovila," zlobila se. "Neudělám ze sebe blázna. Přece nejsem nejmladší," mávla jsem rukou. "Co tím myslíš? Pořád jsme mladé ženy," pronesla. "A přesto svobodné," dodala jsem trpce. Když kapela začala další populární píseň, ten krásný tmavovlasý muž vstal a přišel k nám. A oslovili přímo mě! S Jáchymem (30) jsem pak tančila celou noc...
Sestěhovali jsme se
"Poslyš, Magdo, ty a Jáchym jste spolu už přes půl roku. Myslím, že je čas, abyste se sestěhovali dohromady. Já se mohu nastěhovat ke svému miláčkovi. Co si o tom myslíš?" zeptala se mě jednoho dne Majka, která byla dlouho mou spolubydlící.
Možnost sdílet byt s Jáchymem, mazlit se s ním, kdykoli budu mít chuť, připravovat mu snídaně i večeře, pečovat o něj, to se mi zdálo jako splněný sen. Vždycky jsem chtěla mít muže, o kterého bych se starala. "Máš naprostou pravdu," souhlasila jsem. "Zítra si s ním o tom promluvím."
Následujícího dne jsem se zeptala Jáchyma, zda by byl ochoten žít se mnou v jednom bytě. Na tváři se mu objevil úsměv a odpověděl, že už nad tím také uvažoval. Tehdy jsem cítila obrovskou radost. Pár dní po této konverzaci Majka sbalila všechny své věci a opustila náš společný pronájem.
Od té doby jsem bydlela s Jáchymem. Můj každodenní život nabyl nový rytmus a byla jsem nadšená. Den jsem začínala přípravou snídaně, pak jsme oba vyrazili do práce. Odpoledne jsem nakupovala, vařila večeři a čekala, až se Jáchym vrátí.
Večer jsme často seděli před televizí. Někdy Jáchym šel na basketbalový zápas a já využila volný čas k praní nebo žehlení. V neděli jsme si v posteli poleželi déle. Po obědě si Jáchym sedl do křesla před televizorem a já se oddávala čtení ženských časopisů. Tyto okamžiky nám přinášely hodně radosti a spokojenosti. Alespoň já jsem to tak vnímala.
Ztratil zájem o milování
Jednoho dne jsem chtěla jít s Jáchymem na procházku, ale on si začal stěžovat na bolest hlavy, takže jsme zůstali doma. Další den mi zavolal, když jsem ještě byla v práci. Stěžoval si, že ho bolest hlavy stále trápí, a zeptal se, zda bych byla moc naštvaná, kdyby se mnou nešel na domluvené nákupy. "Jdi domů a lehni si do postele. Určitě to je chřipka. Nákup zvládnu sama," uklidnila jsem ho.
V obchodě jsem narazila na Majku. Od té doby, co se odstěhovala, jsme spolu moc nemluvily. Veškerou pozornost jsem věnovala Jáchymovi a nenapadlo mě Majce alespoň zavolat. Pozvala jsem ji k sobě na kávu, abychom pokecali. Překvapilo mě, že Jáchym není doma. Možná si skočil pro něco do lékárny a brzy se vrátí.
"Jak jde bydlením s Jáchymem? Už jsou to skoro dva měsíce," zeptala se Majka. "Je to skvělé. Vůbec se nehádáme," pochvalovala jsem si. "A chodíte na nějaké večírky?" zajímalo ji. Zavrtěla jsem hlavou. Majku to překvapilo. "Zatím si vystačíme jenom my sami..." nadhodila jsem. "Takže jste pořád v posteli, co?" zasmála se Majka.
Na to jsem nereagovala. Chyběla mi odvaha přiznat, že Jáchyma už nějakou dobu nezajímá sex. Měla bych se ho zeptat na důvod, ale bála jsem se, že kdybych to začala rozpitvávat, urazil by se a opustil mě.
Přinesl věci od babičky
"Kde vlastně je tak dlouho?" zeptala se Majka, když u mě seděla asi hodinu. "Jáchyma už od včerejška bolí hlava. Určitě šel do lékárny. Nebo se někam projít," uvažovala jsem nahlas. Nebyla spokojená, ale nic neříkala. Náhle se otevřely dveře a v nich stál Jáchym. Vstoupil do místnosti a na zem položil cestovní tašku.
"Magdo, mám k tobě velkou prosbu," oslovil mě s úsměvem a jemně mi pohladil ruku. "Do práce mi volala babička. Porouchala se jí pračka, takže jí budu chvíli nosit povlečení a ručníky k nám na vyprání. Chceš..."
"Poslouchej, řekni mi upřímně," přerušila jsem ho, "Jak se cítíš?"
"Já... nevím, co tím myslíš," zamumlal zmateně.
"Zmínil jsi se, že máš bolest hlavy," připomněla mu Majka.
"Aha, ta bolest hlavy?" pousmál se. "Už je pryč."
"Dobře, pak já půjdu," oznámila najednou Majka a odešla.
Odnesla jsem tašku se špinavým prádlem do koupelny. Rozepnula jsem ji a v tu chvíli se ke mně dostal příjemný parfém. Překvapilo mě to, ale usoudila jsem, že Jáchymova babička jistě používá nějakou hezkou vůni. Vytáhla jsem ručník, pak další a poté povlak na polštář. Pod ním jsem našla velmi krátkou noční košilku s tenkými ramínky, zdobenou drobnými, tmavě modrými květy. Právě tato košilka vydávala tu příjemnou vůni.
Je možné, že někoho má?
Nejprve jsem se Jáchyma chtěla zeptat, zda jeho babička nosí takovou košilku, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Košilku jsem schovala do kapsy svého županu. Pustila jsem pračku a vrátila se do obýváku. Jáchym byl zabraný do sledování basketbalu a kousal do sendviče.
"Nikdy jsi mi neříkal o své babičce," ozvala jsem se a doufala, že můj hlas zní klidně. "Vážně?" řekl překvapeně. "Tak jsem asi zapomněl, ale teď už to víš."
Pak jsem se vyptávala, jaká je, jestli je drobná, štíhlá a tak dále. "Babička? To ne. Je to vysoká žena a spíše plnoštíhlá," popsal mi ji zdráhavě. Když jsem se vrátila do koupelny, košilku jsem rozložila na pračku a napsala na ni fixem nápis: "Miluji Jáchyma!" Vedle něj jsem připsala dnešní datum. Košilku jsem opět schovala do kapsy svého županu.
Druhý den jsem babiččino prádlo i s košilkou zabalila do tašky. "Tady to máš," oznámila jsem Jáchymovi a položila mu k nohám. "Jsi úžasná. Hned po práci navštívím babičku," řekl. "Kdy se vrátíš?" zajímalo mě. Slíbil, že udělá vše pro to, aby byl zpátky co nejdříve...
Podvádí mě
V hloubi duše jsem věděla, že pokud se Jáchym s někým vídá, náš vztah nemá budoucnost. Nebo se vrátí s otiskem dlaně na obličeji. K mému překvapení se vrátil a všechno bylo jako dřív. Práce, nákupy, vaření večeří, sledování televize. Byla jsem si jistá, že jsem se před Jáchymovou babičkou ztrapnila, když jsem na košilku napsala slova plná lásky.
V pátek jsem přišla domů trochu později. V předsíni byla ta známá taška. Jáchyma jsem nikde neviděla. Tašku jsem vysypala na zem. Mezi ručníky byla také jedna noční košilka. Byla krátká, s tenkými ramínky a zdobená tmavě modrými květy.
Srdce mi začalo bušit tak rychle a silně, že by mi mohlo vyskočit z hrudi. S rozklepanýma rukama jsem chytila košilku a pečlivě ji prozkoumala. Poblíž lemů jsem viděla zprávu od té ženy: "Ošklivá opice!"
To je konec. Propukla jsem v pláč. Můj přítel má poměr... Milovala jsem ho, pečovala o něj, vařila, prala a žehlila, důvěřovala mu tak, jak může jen žena hluboce zamilovaná. A on mě prostě oklamal. Když jsem se uklidnila, vzala jsem fix a na košilku přidala nápis: "Ahoj, jmenuji se Magda." Prádlo jsem uložila do tašky, zabalila Jáchymovy věci a pak jsem to všechno vyložila před dveře našeho bytu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt
Související články
