Krutý císař Nero: Za "manželku" si vzal vykastrovaného otroka, který poté spáchal sebevraždu

Sporus se měl velmi podobat Neronově druhé ženě Sabině, kterou nechal zavraždit. Život vedle takového muže a situace po jeho smrti si vybraly svou daň. Zemřel ve dvaceti letech.

Mohlo by Vás zajímat:

Šílený císař Elagabalus: Náruživý mladík se zálibou v nadměrných pánských chloubách

Zvláštní Neronovy potřeby

Neronovo jméno bylo vždy spjaté s nespoutanou mocí a perverzí. Zneužíval chlapce, panny i vdané ženy. Bylo to ale značně rizikové chování, neboť za to hrozil přísný trest. Vestálky za to mohly být klidně i pohřbeny zaživa, byť to nebyla, ani v nejmenším, jejích chyba. To ale bylo Neronovi jedno. Spal i se svou vlastní matkou.

Ostatní ženy se musely držet zkrátka. Co kdyby nad ním měla nějaká konkubína navrch a začala ovlivňovat politickou scénu v zemi. Ať tak či onak, když ho vlastní matka omrzela, našel si Sabinu. Některé zdroje uvádějí, že jeho druhá manželka zemřela na komplikace spojené s těhotenstvím. Jiné pověsti zase hovoří o tom, že ji měl k smrti ukopat sám Nero.

Mohlo by Vás zajímat:

Nenasytná císařovna Messalina: Když jí milenci nestačili, chodila pracovat do nevěstinců

Eunuch

O raném životě otroka Spora nejsou k mání žádné informace. Stejně jako o jeho pravém jménu. Sporus pochází z řečtiny a překládá se jako "semeno" či "setí". Nero chtěl tím otroka pravděpodobně zesměšnit a poukázat na to, že není schopen zplodit potomka. Navíc není ani jasný jeho společenský status. Někdo tvrdí, že byl otrok, druhý zase, že svobodný. Ať tomu bylo jakkoli, všichni se shodli na tom, že byl velmi atraktivní a podobný Neronově ženě.

A právě z těchto důvodů se Nero s otrokem oženil. Než ho ale představil světu, nechal ho krutě vykastrovat.V roce 67 n.l. se pak konal oficiální obřad. Sporus se od té doby objevoval pouze zahalený do ženských šatů. A když zavítal do města, byl vždy nesen na nosítkách.

Mohlo by Vás zajímat:

Jed na Silvestra! Císaře Commoda chtěla otrávit milenka, nakonec ho raději uškrtil atlet

Homosexualita za Neronovy vlády

Přitažlivost ke stejnému pohlaví byla ve starověkém Římě hlavně záležitostí postavení. Otrok nemohl říct ne a je jasné, že si Nero se Sporem dělal co chtěl. Hlavně po kastraci se stal velmi dominantním sexuálním partnerem. Styky mezi muži byly ale přijatelnější než ty lesbické.

Ostatně, když Římané vyhráli nějakou válku, bylo běžné, že poté znásilnili své nepřátele. Byla to ukázka síly a nadvlády. Takže, i když se ze Spora stala "císařovna", byl pořád bez jakýchkoli pravomocí. Jinde byli ale eunuši žádáni. Třeba v politice. Baogas byl oblíbencem Alexandra Velikého, Pothinus zase radil Kleopatřině manželovi.

První den roku 68 našeho letopočtu daroval Sporus císaři prsten zobrazující znásilnění Persefony. Možná mu tím chtěl ukázat, že se vedle něho cítí jako nevinná dívka, kterou Hádes zatáhl do podsvětí, aby se stala jeho ženou. A nejen to. Když byl Nero prohlášen za veřejného nepřítele, musel utéct s ním. Po jeho, de facto, sebevraždě, se kterou mu pomohl osobní sekretář Epaphroditus, odešel Sporus k prvnímu Sabininému manželovi Othoovi. Když mu ale nový císař Vitellius nařídil, aby na gladiátorských hrách zahrál znásilnění Proserpiny (římský ekvivalent Persefony), spáchal raději sebevraždu. Takové ponížení by nepřežil.

Unesený, zmrzačený, znásilněný a navždy zapomenutý. Tak by se dal popsat Sporův život. Doplatil pouze na to, že měl obličej podobný císařovně.

Mohlo by Vás zajímat:

Těžký život římských otroků: Čelili smrti v práci, u jídla i na kříži