Olga (48): S manželem máme každý svůj život. Přesto od něj z jednoho důvodu nemohu odejít

Brali jsme se s Mirkem docela mladí, přesto mě nikdy nenapadlo, že nám to nevyjde. Vychovali jsme dvě krásné a úspěšné děti, které už dnes mají svůj život. K nám na vesnici jezdí jen občas a jinak si užívají velkoměsta a rozjeté kariéry. Jsem na ně pyšná, přesto mi často chybí ten pocit, že jsem potřebná.

Mohlo by Vás zajímat:

Bernadeta (43): Po rozvodu jsem našla skvělého chlapa! Bohužel žije s někým, koho nesnesu

S Mirkem jsme se naprosto odcizili

S Mirkem nám vztah umíral tak nějak postupně. Ani si nepamatuju, kdy mi na něm začalo všechno vadit a kdy nám spolu přestalo být hezky. Dnes už si nepovídáme, nesdílíme zážitky. Nikdy jsme nejezdili na dovolenou ani nepořádali setkání s přáteli. Mirek není společenský typ. Každou návštěvu, která k nám kdy přijela, doslova přetrpěl. A to včetně vlastních dětí.

Vidí je rád, ale zároveň ho vytrhávají z jeho denní rutiny. Vždy mi to vadilo, ale nedokázala jsem to změnit. Teď, když už ani jedno z dětí u nás nebydlí, je to tu prázdné. Mirek si každý večer pustí televizi, otevře pivo a já na terase koukám na hvězdy. Přemýšlím, jaký by mohl být můj život, kdybych si vybrala jiného partnera. Ani děti si s Mirkem příliš nerozumějí.

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (45): Žena mi po rozvodu nechala děti na krku. Hádám se s ní o každou korunu

Přijde mi, že se k sobě nehodíme

Nikdy bych neřekla, že naše děti vzniknou omylem. Ale u prvorozené Aničky se tak stalo. Tenkrát nefungovala žádná antikoncepce nebo podobné věci. Minimálně já ji neužívala. Ani nebylo tak samozřejmé navštěvovat gynekologa, jako je tomu dnes. Občas mám pocit, že ten, kdo se uprostřed naší vášnivé chvilky rozhodl mít dítě, byl Mirek. Ono je to při milování vždy trochu na tom chlapovi.

V té době nám bylo necelých dvacet let a rozešli jsme se. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak jsme se k sobě vrátili. Rodiče nachystaly narychlo svatbu. To by bylo, aby se Anička nenarodila do manželství. Za dva roky přišel na svět Tomáš. Takový normální obyčejný život. A dneska, když jsme zase sami dva, mi vlastně přijde, že se k sobě s Mirkem vůbec nehodíme. Jen jsem nad tím doteď nepřemýšlela.

Mohlo by Vás zajímat:

Dita (42): Dcera neunesla náš rozvod. Museli jsme se s manželem uchýlit k netradičnímu řešení

Nemůžu od něj odejít

Nemáme společné zájmy ani čas netrávíme společně. Došlo to tak daleko, že se snad každý den hádáme. Vadí mi na Mirkovi všechno. Uvědomuju si to, ale neumím s tím pracovat. Mirek pro mě už dávno není chlap, za kterým bych se otočila. Už několikrát mě napadlo, že odejdu. Je tu ale jeden problém. Žijeme ve velkém rodinném domě, který muž dostal od své rodiny. Není proto napsaný na mě a darování ho ze společného jmění manželů vyloučilo.

Pracuji jako pomocná síla ve skladu, peněz tolik nemám. Vlastní bydlení si nemohu dovolit, protože ceny nájmů teď šly hrozně nahoru. Kdykoliv jsem se snažila navrhnout, že bychom se rozvedli, Mirek mi dal jasně najevo, že od něj žádnou korunu neuvidím. Nevím, co dělat. Vím, že je hodný, jen už po tomhle světě asi nemáme kráčet vedle sebe.

Hádáme se tolik, že už si každý nakupujeme pro sebe. Nesdílíme spolu nic. Kolikrát se ani nepozdravíme. Když nad tím tak přemýšlím, hledám tu nejvhodnější chvíli, jak mu navrhnout rozvod. Kam potom půjdu, netuším. Našetřeno nemám nic. Kdyby někdo jen tušil, jak strašný mám strach...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (46): Po rozvodu jsem znovu šťastná. Nikdy by mě nenapadlo, kdo mi vlije krev do žil

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.