Facebook
Instagram
Sabině na začátku vztahu imponovalo, že má Kamil všechno předem naplánované. Z přednosti se ale po čase stala protivná vlastnost, kterou už Sabina nehodlá dále snášet.
Už na první schůzce jsem pochopila, že Kamil (30) má rád vše přesně dané. Rád ví, co ho čeká v následujících dnech. Imponovalo mi to. Měla jsem pocit, že u něj najdu jistotu. Netušila jsem, jak mi jeho přednost časem poleze na nervy.
Dovolila jsem si přijít o deset minut později
Vždycky plánoval, který den se uvidíme. Vybíral i aktivitu, kterou budeme dělat. Líbila se mi jeho iniciativa. Na mně bylo, abych dorazila včas, protože každá událost měla přesně daný harmonogram. Ze začátku jsem si na to dávala pozor, chtěla jsem udělat dojem. Po půl roce jsem si dovolila občas zmeškat a přijít později.
Bohužel to nebyl dobrý nápad. Pamatuji si, jak jsme měli jít na bowling, a pak někam na večeři. Zpozdila jsem se o deset minut. Kamil z toho tehdy udělal kovbojku. ,,Kde jsi? Máme to přesně na šestou. Teď jdeme pozdě. Jak to bude asi vypadat?“ vyšiloval. ,,V klidu, toleruje se zpoždění až patnáct minut,“ snažila jsem se situaci zlehčit.
Kamila to ale rozhodilo na celý večer. Byl podrážděný, nervózní a nebyla s ním řeč. ,,Ty se pořád zlobíš?“ chtěla jsem si ho udobřit. ,,Jistěže. Teď nám nebude nic vycházet. Nabourala si svým pozdním příchodem celý večer,“ hrál dál uraženého. Chtěla jsem večeři zrušit, ale to mi neprošlo. Dva dny jsme se raději neviděli, Kamil to potřeboval vydýchat.
Všechno muselo probíhat podle plánu, jinak bylo zle
Když jsme se znovu sešli, zářil zase jako sluníčko. Byli jsme domluvení, že si skočíme dát pár bazénů, a pak někam na svařák. Cestou k plavečáku jsme ale potkali moje kamarády. ,,Čau, co ty tady?“ zdravila mě Sára. ,,Skočíte s námi na pivo?“ zeptal se Richard směrem ke Kamilovi. Ten odpověděl za nás za oba. ,,Ne, díky, my jdeme plavat,“ pronesl a tahal mě od nich.
,,Já bych na to pivo šla, co říkáš, miláčku?“ udělala jsem na Kamila psí oči. Ten se ke mně naklonil a pošeptal mi, že to nemáme v plánu. ,,To zvládneš,“ konejšila jsem ho a vydala se za přáteli. Bylo vidět, jak Kamil vnitřně zuří. Celý večer pořádně nepromluvil, usrkával čaj a byl vzteky bez sebe. Poté jsme šli ke mně. Doma se do mě pustil.
,,Tohle už mi nikdy nedělej,“ začal vyvádět. ,,Co?“ divila jsem se. ,,Když máme nějaký plán, budeme se tím řídit. Já ty nahodilé akce špatně snáším. Slib mi, že už to neuděláš,“ naléhal a já nechápala, co se vlastně stalo. ,,To byl takový problém, že jsme změnili plány?“ snažila jsem se ho pochopit. ,,Přesně tak! Já to nemám rád!" křikl.
Rozhodla jsem se ho opustit, snad ho to nerozhodí
Čas ukázal, že Kamil jiný nebude. Jakákoliv nečekaná událost ho vždycky velmi rozhodí. Neumí si to pak vůbec užít. Žijeme tak, že mám naplánovanou každou minutu života. A začíná mi to vadit. Chybí mi spontánnost a pocit svobody. Kamilovo plánování má sice výhody, ale i nevýhody.
Ve vztahu se začínám nudit. Chybí mi vášeň a dobrodružství. Kamil je spořádaný člověk, který už teď plánuje, kde budeme bydlet, kolik budeme mít děti a jak se budou jmenovat. To je všechno sice moc hezké, ale pro mě poněkud svazující. Nemyslím si, že má smysl ve vztahu pokračovat. Já mám teď jediný plán. Rozejít se s Kamilem. Zjevně to nečeká, takže je možné, že ho to rozhodí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
