Facebook
Instagram
Odmítnout někoho, kdo vám vyzná lásku, je vždy velmi obtížné. Své o tom ví i Šarlota, která zlomila srdce svému kolegovi. Myslela si, že ho miluje, ale když došlo na lámání chleba, cosi se v ní zablokovalo. Teď má strach, že o něj navždy přišla.
S Vincentem (31) jsme byli skoro pět let kolegové. Zajímavé na našem vztahu bylo, že teprve nedávno jsme se začali víc bavit. Předtím jsme kolem sebe chodili, aniž bychom jeden o druhém věděli víc než jméno a zastávající pozici.
Svedla nás dohromady náhoda
Společně jsme začali trávit čas teprve nedávno. Šéf nám zadal projekt, na kterém jsme se měli společně podílet. A díky tomu jsme se hodně sblížili. Vincent byl milý muž, měli jsme společné zájmy, byl vtipný i galantní. Prostě sen každé ženy. Přišlo mi moc líto, že jsme kolem sebe tak dlouho chodili, aniž bychom jeden druhého poznali.
Myslela jsem si, že jsem zamilovaná
Teď jsme si to snažili vynahradit. Ani jeden z nás nebyl zadaný, takže hodiny trávené společnou prací jsme si mohli dovolit. Když pak naše spolupráce skončila, bylo nám to oběma líto, a tak jsme se rozhodli nadále trávit čas společně. Chodili jsme na obědy a někdy jsme se sešli i u někoho z nás doma. S Vincentem mi bylo dobře, nikdy mezi námi nepanovalo trapné ticho, vždy jsme si našli téma k hovoru.
Sama sebe jsem přistihla, že se pokaždé moc těším, až ho znovu uvidím. Myslela jsem si, že jsem se zamilovala, ale nemohla jsem se plést víc. Nikdy mě moje city nezradily tolik jako tentokrát.
Musela jsem ho odmítnout
Jednoho večera, který jsme zase trávili s Vincentem, jsem uvařila večeři a těšila se, jak moc mi s ním bude dobře. Po večeři jsme si sedli na gauč a já pustila hudbu. „Zamiloval jsem se do tebe, Šarloto, jsi úžasná žena. Nechtěla bys to zkusit dát dohromady?“ zeptal se mě.
Naprosto mě tím zaskočil. Přitom jsem si poslední měsíce myslela, že přesně tyhle věty chci slyšet. Teď, když to konečně řekl, jako by se ve mně něco hnulo. Najednou jsem si nedokázala představit, že bych se s ním líbala nebo s ním žila. Chtěla jsem, abychom byli kamarádi, ne milenci.
K mému vlastnímu překvapení jsem se slyšela, jak ho odmítám. „Promiň, Vincente. Byla bych raději, kdybychom zůstali jen přáteli. Mohlo by to být divné v práci, kdybychom spolu začali chodit,“ prohlásila jsem. A tak jsem chladnokrevně odmítla svého kamaráda, se kterým jsem trávila čas opravdu moc ráda. Teď se bojím, že už se mnou nebude nikdy chtít mluvit.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
