Veronika (24): Na služebce se nám to vymklo z rukou. Teď se bojím podívat šéfovi do očí

Veronika (24): Na služebce se nám to vymklo z rukou. Teď se bojím podívat šéfovi do očí
Zdroj: Pixabay

Veronika považovala služební cestu s nadřízeným Milanem za životní příležitost. To však ještě netušila, co se bude dít večer po konferenci a jaké to bude mít následky.

Denisa Zajíčková
Denisa Zajíčková 21. 11. 2021 10:00

Když jsem odjížděla na služební cestu do Plzně, měl to být vrchol mé kariéry. Můj šéf Milan mě požádal, abych se k němu připojila na konferenci, kde přednáší. Dokonce slíbil, že mi věnuje část svého prostoru a mohu si připravit vlastní řeč. Byla jsem poctěna a šíleně jsem se těšila.

Přede všemi mi zajel rukou pod sukni

Už v autě měl ale divné narážky a mně to nebylo vůbec příjemné. "Promiň, ale druhá asistentka zamluvila jen jeden pokoj. Pořád říkám, že je úplně blbá. Nevadí ti to?" vysvětloval mi. Vadilo mi to, ale co jsem měla dělat? "Dostaneme alespoň oddělené postele?" zeptala jsem se. Začal se smát. "No, snad ne," řekl slizce. Už tehdy mi přeběhl mráz po zádech.

Konference dopadla na výbornou a večer se trochu popíjelo. Všimla jsem si, že Milanovy letmé dotyky už nejsou tak nahodilé. V jednu chvíli jsem si šla pro drink. Měla jsem na sobě pouzdrové šaty a u baru během objednávky cítila, jak mi něčí ruka zajela pod sukni. Trhla jsem sebou, otočila se a tam stál Milan.

Přála jsem si s ním být sama

"Je mnohem víc věcí, které bych s tebou dnes chtěl prozkoumat," zašeptal mi do ucha. Vůbec jsem nevěděla, zda je mi to příjemné. Rukou mě dráždil tak, aby si toho nikdo nevšiml a zároveň, aby to pro mě bylo opravdu intenzivní. Musela jsem uznat, že tohle opravdu umí.

Překvapilo mě, že mě to vzrušovalo, protože jako muž se mi nikdy nelíbil. Spíše naopak. Celý večer jsme na sebe pak měli narážky a nenápadně jsme se dotýkali. Vzhledem ke společnému pokoji mi bylo jasné, co se v noci bude dít. A nepřála jsem si nic jiného, než abychom tam už byli. Alkohol vykonal své a moje odvaha dosahovala maxima.

Pokusil se mě na pokoji zadržet násilím

Když jsme ale přišli na pokoj, Milan mě nepovalil na postel, jak jsem čekala, nýbrž si šel vybalit kufr. Se zájmem jsem na něj koukala, co se bude dít. Začal vytahovat všechny možné hračky, které mi vůbec nic neříkaly. Lano na svázání, anální pomůcky, pouta, elektrošoky, obrovské vibrátory i roubík. Zůstala jsem stát jako opařená.

"Na co to máš?" zhrozila jsem se. "Neboj se, bude se ti to líbit, uvidíš," přistoupil ke mně. V tu chvíli jsem věděla, že tohle opravdu ne. Otočila jsem se a chtěla odejít, když mi došlo, že máme společný pokoj. Pokusil se mě zadržet a byl opravdu hrubý. V tu chvíli jsem věděla, že musím utéct.

Na recepci jsem si domluvila vlastní pokoj, místo samozřejmě měli. Tam jsem se zamkla a pod vlivem alkoholu brzo usnula. Když jsem se druhý den probudila, měla jsem příšernou morální kocovinu. Milan však na snídani dělal, že se nic nestalo, a ani slovem se o ničem nezmínil. Já jen teď nevím, jak se k němu mám v práci chovat. Přišel o všechen můj respekt.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články