Nela (29): K Vánocům jsem si přála nového přítele. Ani náhodou by mě nenapadlo, že mi ho kamarádka přivede

S mými kamarádkami máme už od střední školy tradici, že se vždy během Vánoc sejdeme a navzájem si nakoupíme malé dárky, které si potom losujeme jako překvapení.

Karin (25): Rozhodla jsem se, že se zúčastním závodů v kulturistice a celá rodina mi nadává

Každý rok jsme si dávaly dárky

Od střední školy už uběhlo mnoho let a jak už jsme byly starší a každá v jiné fázi života, bylo stále těžší a těžší najít datum přijatelné pro všechny. Jedna už měla dítě, druhá se přestěhovala do jiné země, třetí byla neskutečný workoholik… vždy jsme si na sebe alespoň na pár hodin čas ale udělaly. O to víc se pro nás tento společně strávený čas stal speciálním a důležitým.

Vždy měsíc před smluveným dnem jsme si přes počítač videohovorem zavolaly, abychom se domluvily na podmínkách dárků a sdělily si, kdo si co přeje. Když jsme byly mladé slečny, byla to kosmetika, nové oblečení nebo třeba lístky do kina, najednou padaly nápady jako nový hrnec, hračka pro dítě nebo vitamíny.

Eva (31): Kvůli dluhům jsem začala dělat tantrické masáže. Netušila jsem, že jedním z klientů bude můj bývalý

Sdělila jsem jim své jediné přání

„Já bych chtěla poukázku do obchoďáku, to se vždycky hodí,“ navrhla Sára, moje nejlepší kamarádka.

„Mně by se líbily nové skleničky… ty, co mám teď už jsou takové ošoupané,“ zaslechla jsem od další své kamarádky, „a co ty, Nelo? Jsi nějak ticho… co by sis přála ty?“

„Já všechno mám,“ pokrčila jsem rameny s povzdechem, „jediné, co mi chybí, je pořádný chlap.“

Byla to skutečně pravda. Ve svém životě jsem měla skoro všechno, co jsem si přála – skvělou rodinu, zajímavou práci, dobré kamarády – ale už dlouho se mi nedařilo si najít vhodného partnera. Už jsem ani nevěděla, jak dlouho jsem byla sama… připadalo mi to jako věčnost. Absence přítele byl jediný škraloup na mém jinak skvělém životě.

Majka (27): Jsem v šoku. Kamarádka mi nabídla přítele, prý si můžeme užít ve třech

V životě mi chyběl snad už jen přítel

„Ale no tak, řekni, co ti máme sehnat,“ zamračila se na mě Sára do kamery a já se jen ušklíbla.

„Já opravdu nevím, holky. Přítel je to jediné, co bych si opravdu přála… kdybyste mi sehnaly nějakého hodného, hezkého, pracovitého muže, co umí vařit, byl by to ten nejlepší dárek, co jsem kdy dostala. Na to nemá ani výbava pro mimino, ani skleničky a ani žádná poukázka.“

Když jsem ten večer usínala a koukala do stropu, přehrávala jsem si svoje přání v hlavě znovu a znovu. Opravdu jsem toužila po vztahu, chtěla jsem někoho, kdo mě bude milovat a koho budu milovat já… konečně jsem chtěla zase usínat v něčí náruči, chodit na rande, společně se smát a radovat… Opravdu by to byl ten nejhezčí dárek. Škoda, že to moje kamarádky nezařídí.

Vladimír (52): Podal jsem stížnost na sousedku. Dělá doma načerno masáže

Kamarádka si pro mě připravila speciální překvapení

Po několika týdnech nastal den, kdy jsme se měly vidět. Velmi jsem se těšila, byla jsem nasáklá vánoční atmosférou skrz naskrz a neskutečně se na náš holčičí večer těšila. Sešly jsme se v krásné voňavé kavárně, objednaly si kafe, limonády a zákusky a po chvíli hovoru se daly do rozdávání dárků.

Všechny moje kamarádky postupně své dárky dostaly, až se stůl vyprázdnil a nic na něm nezbylo. Jedna dostala vysněné skleničky, druhá nové dupačky pro syna, třetí set na pečení… jen já jsem neměla nic. Byla jsem z toho trochu nemile překvapená, ani by mě nenapadlo, že by na mě mohly zapomenout… až si Sára odkašlala a podívala se na mě.

„Pro tebe, Nelo, mám něco speciálního,“ řekla tajemně a pak se zvedla ze židle, „ale musím pro to dojít. Nikdo nikam hlavně nechoďte a připravte se na pořádné překvapení…“

Se zatajeným dechem jsem seděla na místě a přemýšlela jsem, co si pro mě Sára překvapila. Když se po několika minutách vynořila zpoza dveří a odhalila můj dárek, spadla mi brada snad až na zem.

„Přála sis k Vánocům nového chlapa,“ začala Sára se šibalským úsměvem na tváři. „Tak tady ti jednoho vedu. Je to můj kamarád Jonáš a moc rád by se s tebou seznámil.“

Honza (42): Dcera chce být umělkyní a já se bojím o její budoucnost

Přivedla mi svého kamaráda

Moje kamarádky začaly hlasitě vískat a smát se, tleskaly Sářinu nápadu a překvapeně si mezi sebou šuškali, zatímco já překvapeně hleděla na muže, kterého Sára přivedla.

„Jonáš splňuje všechny tvoje požadavky,“ smála se Sára mému překvapenému pohledu, „je hodný, hezký pracovitý a dokonce umí i vařit.“

„A i péct,“ doplnil Jonáš s úsměvem Sáru a vydal se ke mně, „a moc rád bych tě poznal. Sára mi řekla, že má jednu moc fajn single kamarádku a jestli ji nechci poznat…“

„To se mi snad jen zdá,“ chytla jsem se za vlasy a neubránila se smíchu. „Sáro, ty jsi mi doslova přivedla muže. Tak to jsem rozhodně nečekala.“

„Přání kamarádek se musí plnit,“ pokrčila s úsměvem rameny, „ale teď už se věnuj Jonášovi – nebo se ti snad dárek nezamlouvá?“

„Zamlouvá,“ odpověděla jsem okamžitě a Jonáš se hlasitě zasmál, „a moc.“

Marika (44): Můj otec ke mně utíká a leze mi to na nervy. Nechápu jeho směšné chování

Nadělila mi ten nejlepší dárek

Tou dobou jsem celou situaci brala jako velmi propracovaný a povedený žert, to jsem ale ještě nevěděla, že mě Jonáš opravdu uchvátí a že se z něj vyklube skvělý chlap, milenec a později dokonce i partner. Sára mi ten den nadělila nejlepší dárek, co jsem mohla dostat a hlavně, co jsem opravdu potřebovala. Jonáš do mého života vnesl novou, čerstvou lásku a spoustu radosti a štěstí. Nikdy ji za to, že mě vzala tak za slovo, nepřestanu děkovat.

Jitka (59): Manžel se rozhodl, že nebude nosit zubní náhradu. Vypadá strašně a já se stydím

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].