Facebook
Instagram
Jaro je v rozpuku a samozřejmě to vnímá i naše Máma na přechodu. Další díl své rubriky proto Vendula Pizingerová příznačně věnovala květinám a zahradničení. To je v jejím podání stejně jedinečné, jako její cestování. Tedy neotřelé a určitě hodné pozornosti.
Květen je nejenom měsíc lásky, ale taky měsíc rozkvetlejch zahrad a kytek. Já myslím, že my ženy máme neskutečně silnej vztah ke krásným květinám. Rády květiny dostáváme a některé z nás je i rády pěstujou.
V dětství jsem byla nucená starat se o zahradu
Když jsem byla malá, měli jsme zahradu u domu v Černošicích a samozřejmě jsem na to měla úplně jinej názor. My s mámou, která k tomu neměla moc vztah, jsme vždycky tátovi říkaly, že my máme betonové plochy a on se bude starat o zahradu. Nicméně jsem stejně byla donucená zalejvat skleník, vyštipovat rajčata, sbírat okurky a plít. Pletí byla asi nejneoblíbenější činnost a to mi zůstalo dodneška. I když už jsou takový ty tkaný textilie a jiný vychytávky. Stejně si myslím, že to moc nefunguje.
Díky tomu, že jsem měla takhle hezkej vztah ke kytkám, a navíc mě osud zavál k Simoně (moje tchyně a mimo jiné floristka), tak jsme spolu měly dlouhý léta malej obchůdek v Říčanech. Naučila mě vázat kytky, což si myslím, že je dobrá dovednost do života. Když jsme potom začali po letech bydlet v Říčanech a zařizovali jsme novej dům, tak tam nebyla zahrada. Rostly tam tři rododendrony a taková ta kudrnatá vrba. Jo, a ještě tam byly obrovský rejhy od bagru. Proto jsem oslovila několik zahradnických firem a nechala si udělat rozpočty.
Novou hlínu mi spláchl déšť k sousedům
Chtěla jsem původně i jezírko, který nakonec nemáme a je tam dneska bazén. Ale takový to koupací jezírko, to se mi pořád hrozně líbí. Ale není na něj místo a vzhledem k tomu, že mám malý dítě, tak jsem vlastně ráda, že máme bazén, kterej se dá zamknout.
Ale k těm rozpočtům… To mi přišlo tuhle 300 tisíc, tuhle půl milionu a já už jsem dům dodělávala a neměla jsem žádnou finanční rezervu. Tak jsem si říkala, udělám to sama, proč ne? Vždycky jsem se starala o zahradu, umím to od rodičů, a tak jsem se dala do budování zahrady. Samozřejmě to nebylo jednoduchý, protože jsem na rozdíl od odborníků neměla představu, co může být k čemu sesazený a tak. Udělala jsem to tak nějak odhadem a pocitově.
Říkám tomu ušlechtilej francouzskej bordel. To znamená, že mám hortenzie zasazený třeba do levandulí. Vypadá to krásně, vytvořilo to takový hezký kompozice. Udělala jsem na zahradě také bránu. Tomu všemu ale předcházely ty rýhy od bagru a protože tam navíc byla špatná hlína, koupila jsem jinou a nechala ji tam přivézt. Potom jsem ji rozvážela kolečkem po celý zahradě a ještě, než jsem ji uválela, začalo v noci lejt a všechno ji to spláchlo k sousedům. Myslím tak, že sousedi mají na zahradě docela kvalitní půdu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Čekám už deset let, kdy mi konečně vykvete vistárie
Zahrada je vzrostlá okolo deseti let a pořád ji vylepšuju. Byla jsem na sebe pyšná, že jsem přes ni natáhla dráty a zasadila tam vistárie. Říká se, že vistárie kvete až šestej rok, tak jsem byla strašně zvědavá, kdy mi tam budou viset ty obrovský modrý hrozny. Ta nádherná modrofialová krása, kterou vidíte ve francouzskejch filmech. No někdo, třeba naši sousedi, to na zahradě mají. Já již desátým rokem čekám na hrozny a dosáhla jsem jenom toho, že mi manžel nadává, že je to liána a pořád mi to stříhá. Nevykvetlo mi to ani jednou.
Mám ještě různý květináče na terase, který osazuju. Když je zahrada opravdu vzrostlá, je nádherná. Pepíček mi hrozně rád pomáhá, má různý dětský sekačky, křovinořezy a nevím, co všechno. Ale s ním neudělám vůbec nic, protože mi vždycky uteče někam za roh nebo ke skleníku. Ten jsem časem taky na zahradu koupila. Chtěla jsem v něm pěstovat rajčata a okurky hadovky, což jsem pěstovala asi první dva tři roky. A musím říct, že jak potom vzrostly na zahradě stromy, je skleník ve stínu a zdá se, že už je celkem k ničemu. Jedině, že bych tam pěstovala trávu pro vlastní potřebu, ale já vlastně trávu nekouřím, takže nevím, proč bych ji pěstovala.
Mám ráda konvalinky, tulipány, hortenzie a pivoňky
Pak máme ještě obrovskou zahradu, vlastně to není zahrada, ale louka u našeho srubu. Kolem je zasetý luční kvítí, který mi manžel pravidelně několikrát ročně poseče traktorem. Má to podle něj několik důvodů, trávník musí být zarovnanej a na kytkách je zbytečně hmyz. Tak už jsem to vzdala a jsem ráda, že tu rozkvetlou zahradu máme aspoň doma v Říčanech.
A jak jsem na začátku mluvila o vazbě květin a o tom, že jsme měly se Simonou květinářství. Simona dělá samozřejmě tuhle krásnou práci (se svojí ségrou) dodneška a vážou neskutečný kytky. Vzpomínám si, že když tam zákazníci chodili, říkali: „Vy snad máte školy někde v zámoří, to jsou neskutečný vazby. Nádherný, barevný a krásně sladěný.“
Ten obchůdek jsme měly před dvaceti lety, občas jsem tam chodila vázat kytky, a pak jsem čím dál míň květiny dostávala. Protože když máte květinářství, přece nepotřebujete kytky dostávat, což je myslím obrovskej omyl. Já jsem dávala někdy kytku i mužům, jako pánskou, protože to je krásná pozornost. Teď dostávám kytky od svýho muže, kterej nikdy nezapomene, ale je pravda, že si pro ně chodí k mamince Simoně. Mám ráda konvalinky, které teď akorát mají sezónu, pak tulipány, hortenzie a pivoňky. Pivoňky mám na zahradě taky, ty jsem si přesadila od maminky, když umřela a prodával se dům. Kolikrát to tam zloději vykradli, ale pivoňky nechali.
Měla jsem tři svatební kytice
Měla jsem teď jedno jediný přání k narozeninám – abych na našem srubu, který se nachází na polosamotě, měla třešeň. Tak doufám, že se mi to splní, protože jsem jako holka moc ráda třešně trhala. Tak aby měl taky Pepíček co trhat. Květiny jsou krásný a je škoda, že tak málo vydrží. Ale každý období má vlastně svoji a jsem ráda, že jsem to na zahradě vystihla tak, že mi pořád něco kvete.
Svoje kouzlo mají také svatební kytky. A ty jsem měla vlastně tři. Ta první, to byly bílý růže, druhá byly konvalinky a třetí do fialova, různý druhy kytek a nějaký zvonečky. A když jsem šla k oltáři, tak jsem tu kytku zapomněla a letěla za mnou kamarádka, aby mi ji podala. Pak jsem ji měla hrozně dlouho sušenou v koupelně. Sušený kytky nemáte mít doma, je to prý negativní do interiéru, a navíc se na nich drží prach. Kytky si kupuju klidně i sama. Když jdu do obchodu a vidím tam trsy tulipánů nebo řezaný kytky, tak si ji jen tak koupím. Pro potěšení.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
