Nutriční specialistka Gabriela Peacock: Jak se česká modelka dostala přes hladovění až k službám pro britskou královskou rodinu

Nutriční specialistka britské královské rodiny Gabriela Peacock byla hostkou Miluše Bittnerové v talkshow Na kafeečko.Nutriční specialistka britské královské rodiny Gabriela Peacock je bývalou modelkou. Gabriela Peacock je autorkou dvou knih o zlepšení zdravotního stavu a také o dlouhověkosti. Kmotrou té novější byla modelka Daniela Peštová.Gabriela Peacock pokřtila svoji druhou knihu za účasti Daniely Peštové.+ 10 fotek+ 11 fotek

Nutriční specialistka britské královské rodiny Gabriela Peacock (44) přijala pozvání do talkshow Miluše Bittnerové Na kafeečko. Promluvila o svých začátcích v modelingu, který ji motivoval ke studiu lidského těla a biochemie. Dnes její služby vyhledávají členové britské královské rodiny, hlasatel Jeremy Clarkson (64) nebo zpěvák James Blunt (50). Na kterou opomíjenou superpotravinu mohou být podle ní Češi pyšní i ve světě? A jak se vyznat v doplňcích stravy? 

Veronika Nováková
Veronika Nováková 21. 04. 2024 08:00

Nutriční specialistka britské královské rodiny Gabriela Peacock (44) je dnes uznávanou odbornicí, jejíž rady vyhledávají zahraniční celebrity. Jak prozrazuje v talkshow Na kafeečko, zásady správného stravování vštípila svému manželovi a také svým třem dětem. "Dceři je dnes třináct let a vždycky říkala: „Mami, když si dám ke snídani vajíčka nebo jogurt, můžu si dát potom croissant.odhaluje specialistka, která dnes sází hlavně na dostatek bílkovin a správné doplňky stravy.

V Anglii, kde žije, připravuje své rodině s oblibou tradiční zelňačku, přičemž sama do něj přidává ještě pálivou uzeninu chorizo. "Miluji kyselé zelí! Oni ho tam sice mají, ale nikdo to moc nejí, nerozumí tomu. V Anglii se hodně jí kimči, což asijská varianta, která je hodně slaná a má v sobě chilli. Kyselému zelí nikdo nerozumí a koukají se na mě jako na blázna," odhaluje bývalá modelka. "Mám strašně ráda uzeniny, to se ve mně probouzí Čech. Tajně užírám salám."

Gabriela Peacock je bývalou modelkou

Gabrielo, narodila jste se v Pardubicích, dělala jste světový modeling, a potom jste se rozhodla dělat něco úplně jiného – medicínskou profesi. Jaké bylo vaše dětství a dospívání?
Byla jsem zlobivý teenager.

Jak jste doma jedli?
Všichni víme, že česká kuchyně není úplně nejzdravější. Jedli jsme českou kuchyni, ale mám mladé rodiče, kteří pochopili moderní trendy a chápali, že zdravá výživa je také důležitá. Neřekla bych, že jsme jedli příliš zdravě, ale nejedli jsme úplně špatně. Věděli jsme, co je zelenina.

Co taková školní jídelna? Hrách a čočku mi znechutila na celý život, vám ne?
Víte, že jsem si teď úplně vzpomněla na hrachovou kaši? Čočku miluji, ale ta převařená hrachová kaše s párkem, to je zrovna škoda, protože hrách je tak zdravý!

Čím jste chtěla být ve svých deseti letech?
Jsem jedináček a už jako malá jsem trošku dělala modeling. Pracovala jsem pro Magnet. Mám fotku, na které držím panenku a sedím na houpačce. Proto mě modeling vždycky lákal, dělala jsem to už jako malá holka. Která malá holka by nechtěla být modelkou?

To jste šla brzy do velkého světa, je to tak?
Pořádně jsem začala modeling dělat skoro ve svých šestnácti letech. Tenkrát začínaly ty velké modelingové soutěže, kterých dnes máme hrozně moc. Byla to pařížská značka Van Cleef & Arpels, která hledala novou tvář pro svůj parfém Miss Arpels. Hledali východoevropskou tvář a já jsem to shodou okolností vyhrála a otevřelo mi to dveře. Vyhrála jsem tak smlouvu s agenturou Medison agency, která sídlila v Paříži, takže jsem potom jela do Paříže a do Milána.

Uměla jste francouzsky?
Ne. A strašně málo anglicky. Vůbec nevím, jak jsem se tam prvních pár let domluvila. Ale oni si vás trochu hlídali, když jste byla nezletilá, a vzali si vás pod křídlo. Pochopitelně je to jiné, než když vás hlídají maminka s tatínkem.

Prý jste se tenkrát začala zajímat o zdravou výživu a jedla pouze fazolky?
Jako dospívající jsem byla velmi štíhlá, ale najednou se probudíte a vážíte o čtyři kila víc. Jedla jsem pořád to samé, ale najednou dospíváte a začínáte hodně rychle přibírat. Také proto jsem chtěla vědět, jak to tělo vlastně funguje. Když vám někdo v šestnácti letech řekne, že byste si měla jíst dušenou rybu a fazolky, abyste zhubla, tak se ptáte, jestli nic jiného jíst nesmíte. Modeling je strašidelný svět a příliš v dobrém na něj nevzpomínám. Ano, dostala jsem se díky němu z Pardubic do celého světa, proto si nikde nestěžuji. Chtěla jsem se vrátit do školy a přemýšlela, co studovat. Po zkušenostech z modelingu byla výživová terapie logickou volbou. Fascinovalo mě, jak to v těle funguje, a jestli opravdu musím jíst jen ty fazolky. Školu, naturopatii, jsem si platila díky modelingu, a studovala jsem o víkendech. Chtěla jsem mít science degree, protože musíte rozumět tomu, jak chemické reakce v těle fungují.

Musela jste na škole spoustu věcí dohnat, že?
Ta první škola byla trošku jednoduchá, ale ta druhá byla šílená. Jako modelka jsem měla pocit, že když jsem už tři roky studovala, tak to zvládnu. Bylo to tak strašně těžké! Zjistila jsem, že anglicky vůbec neumím psát, takže jsem po nocích musela dělat ještě kurzy akademického psaní. Netušila jsem, že Westminsterská universita se pyšní právě tím, že vychovává ty nejlepší akademiky v psaní. Myslela jsem, že se tam budu tři roky smát, ale trvalo mi šest let, než jsem tam skončila s diplomem. Do toho jsem měla dceru a po nocích jsem plakala a musela jsem se doučovat. Dizertační práce měla asi 20 000 slov a bylo to strašné. Je to jedna z nejtěžších věcí, které jsem v životě zvládla a na které jsem nejvíce pyšná.

Měla jste miminko a do toho studovala?
Ano, vrátila jsem se šest týdnů po porodu.

Děti Gabriely Peacock den začínají bílkovinami

Co tomu říkal váš manžel? Byl na to připravený? Chodili jste spolu na pizzu?
Stále spolu chodíme na pizzu. Když jsem se s manželem seznámila, měl v lednici lahev šampaňského a skotské vejce. To je vejce obalené masovou směsí. K životu to stačí.

Z lednice jste to vyhodila?
Nevyhodila. Šampaňské jsme vypili. To, co dělám, mi dává možnost se rozhodnout – vím, co je pro mě dobré a co špatné. Věřím tomu, že vše je o balancu. Lidé chtějí žít a chtějí si užívat. Klientům, manželovi a ani svým dětem žádné potraviny nezakazuji. Nedávám z jídelníčku vůbec nic pryč, ale nahrazuji to zdravou variantou.

Třeba takový mekáč, který děti milují, jde nahradit velmi těžko.
Moje zásada je, že doma máme zdravé potraviny, ale venku jíme nesmysly. Snažím se své děti naučit, že jsou zdravá a dobrá jídla, a potom něco, čemu říkáme odměna – když si dopřáváme. Na snídani musejí mít vždycky bílkoviny, vajíčka. Bílkoviny jsou velmi důležité, protože vyrovnávají hladinu krevního cukru. Jinak dětem skáče nálada nahoru a dolů. Směji se, jak jsem svým dětem vymývala mozek. Dceři je dnes třináct let a vždycky říkala: „Mami, když si dám ke snídani vajíčka nebo jogurt, můžu si dát potom croissant.“ Rozumí tomu, že si vždycky musejí dát něco zdravého. Když máte hotelovou snídani, tak moje děti vědí, že si musejí dát bílkoviny a k tomu nějaké ovoce a potom mě mohou umluvit k tomu, že si dají třeba koblihu. Chci, aby rozuměli, co je a co není jídlo. Kobliha ke snídani, to není jídlo.

Mám problém, aby mi dcera jedla brokolici. Máte na to nějaký trik?
Určitě. Já dětem schovávám zeleninu, kterou nemají rády, třeba květák. Když takovou zeleninu nakrájíte na velmi malé kousky, je to pořád ta samá zelenina. Když máte nějaké zeleninové zbytky v lednici, v Anglii se z nich připravuje smažená rýže s vejcem. My doma jíme pouze tmavou rýži. Takže rýže, zelenina na velmi malé kousky, kuře, vejce, dobrý olej. Výborné a zdravé jídlo. Nerada vařím každý den, takže všechno dělám ve velkém a potom dávám do mrazáku. Potom máte jednoduchou večeři, která je předem připravená.

Váš manžel se s vámi také stravuje zdravě?
Manžel mě následuje. Je to všechno o balancu. Také nejím pouze zdravá jídla – jednou týdně jíme celá rodina pizzu. Ale co tělu bereme, to musíme nějak dodávat. Tmavá čokoláda je například výborná na dlouhověkost, problémem je ale smetana.

Mladší můžete být už za dva týdny

Jste autorkou knih Mladší za dva týdny a Úžasnější za dva týdny. Kterou z nich si přečíst jako první?
Jakoukoliv, nejsou na pokračování. Chtěla jsem za svůj život alespoň jednu knihu napsat, a tak vznikla první z nich. Chtěla jsem se v nich koncentrovat na to, proč za mnou klienti chodí. Jsou tam kapitoly o hubnutí, o spánku, o balancu hormonů. Můžete si najít to, co vás skutečně zajímá. Druhá kniha je o dlouhověkosti, což je téma, které mě odjakživa zajímalo. Když jsem psala první knihu, tak se o dlouhověkosti ještě tolik nevědělo. Je to fascinující téma. Víme, že budeme žít déle než naši předci, protože zdravotnictví se vyvíjí. A je důležité, abychom žili déle a také se cítili skvěle, měli hodně energie, vybalancované hormony a dobře spali.

Dlouhověkost se týká také britské královské rodiny, se kterou máte bohaté zkušenosti. Je to také otázka jídla? Má královská rodina zdravý jídelníček?
Je to hlavně o jídle, to je velmi důležité. Co dáváte do těla, to v něm má také nějakou chemickou reakci.

Jaký je tedy rozdíl mezi anglickým a českým jídelníčkem?
Jsou hodně podobné. Ani jedna kuchyň není tak zdravá. My jíme hodně chleba večer, v Anglii zase během oběda jako sendviče. A je to o trochu lepší varianta. Také u svých klientů už ale vidím, že si uvědomují, jak je důležité o sebe trochu dbát. Nic není zadarmo a tělu musíme trochu pomáhat, jinak se nebudeme cítit dobře.

Nejsou vaši klienti trochu jiná sorta lidí? Jeremy Clarkson, James Blunt… Znáte také běžné Angličany?
Mé programy může dělat maminka tří dětí, nebo VIP osobnost. Co nás spojuje je to, že máme strašně málo času. A lidé nechtějí od pondělí drasticky změnit svůj život a svůj jídelníček, nebo chodit do posilovny pětkrát týdně. Můžete začít pomalu a malými krůčky. Mé knihy se skládají z malých tipů a triků, které se kloubí dohromady. Začnete se měnit, budete mít více energie, začnete se lépe cítit – a to je velká motivace. Nevěřím drastickým dietám a programům. Plán musí vyhovovat vám a vašemu životu.

Která dieta je v tuhle chvíli nejhorší?
Každou chvíli člověk slyší o nějaké nesmyslné dietě.

Co třeba ten lék Ozempic?
Jedna z nejhorších diet je dlouhodobá kalorická restrikce. Zpomalíte metabolismus a když začnete jíst, tak hodně přiberete a přiberete tuk. Když třeba s tím Ozempicem přestanete jíst, tak si snížíte objem svalové hmoty, která je velmi důležitá. Když potom začnete jíst, změní se vaše kompozice těla, což způsobuje předčasné stárnutí a samozřejmě také tloušťku. Svalová hmota nám pomáhá v hubnutí, protože je metabolicky aktivní.

Českým národním pokladem je kysané zelí

Děláme v něčem konkrétním chybu my Češi? V otázce stravování?
Problém je v bílém pečivu, které nesnáším, byť jsou ty rohlíky výborné. Já jsem s rohlíkem v ruce vyrostla. Kdybychom měli alespoň jednu věc vylepšit, pomůže nám snížit konzumaci pečiva. My Češi jíme bílého pečiva strašně moc. Stačí ho nahradit zdravějším, tmavším pečivem, ne pečivo úplně vyřadit z jídelníčku. Žitný chleba obsahuje vlákninu a je výborný.

Co takové rýžové a pufované chlebíčky?
Ty nejsou špatné, byť se dělají z bílé rýže. Ale rýžový chlebíček je určitě lepší než bílý rohlík. Rýžový chlebíček s tmavou čokoládou také není špatný a je to lepší než dort nebo čtyři sušenky.

Je něco z českých potravin, co je naopak superzdravé a chybí vám to v Londýně?
Miluji kyselé zelí! Oni ho tam sice mají, ale nikdo to moc nejí. V Anglii se hodně jí kimči, což asijská varianta, která je hodně slaná a má v sobě chilli. Kyselému zelí nikdo nerozumí a koukají se na mě jako na blázna. Mám ho v lednici pokaždé, maminka mi dováží vakuované. V Anglii ho seženete, ale ne tak dobré, jen ve sklenicích. Mám vakuované a dělám z něj zelňačku nebo zdravý segedín.

Vaše děti zelí také jedí?
Jedí. Moje děti mají rády kyselé potraviny. Dávám do zelňačky hodně brambor a hodně smetany, sobě přidávám pálivý salám chorizo. Jak říkám, všechno je o balancu. Mám strašně ráda uzeniny, to se ve mně probouzí Čech. Tajně užírám salám.

Co takové prosecco?
Alkohol je alkohol. Je to cukr. Nejhorší je pít alkohol na lačný žaludek. Musíme si užívat života, pijte, co chcete, ale na lačný žaludek vám to vyhodí hladinu krevního cukru. Oříšky, kousek sýra, dva plátky šunky.

Jak často si můžu dát skleničku prosecca?
Sklenička je v pořádku. Dva nebo tři dny v týdnu, kdy byste nemuseli pít, tak by to bylo ideální. Někdo si dá jednu sklenku denně, uklidní se a nebude se stresovat. Já říkám, ať si raději dají tu jednu skleničku, než aby byli stresovaní a měli vysokou hladinu kortizolu. To je mnohem horší.

O čem dalším promluvila Gabriela Peacock:

  • Jaké doplňky stravy by bez obav doporučila
  • Kdy ji napadlo studovat nutriční poradenství
  • Jak nesli její rodiče, když odjela v 16 letech do Paříže
  • Jak ošálit odpolední chuť na sladké

Související články

Další články