Dobrovolně bez dětí: Nechci je a nikdy to nebylo jinak, potraty se mi nevyhnuly, říká Alenka Šafratová o rozhodnutí nebýt matkou

Moderátorka Bára Hlaváčková otevírá společností tabuizovaná témata v nové sérii pořadu LifeeTalk. Prvním, které mívá mnoho žen problém vyslovit nahlas, je rozhodnutí nemít děti. Tento životní postoj vyznává i známá stylistka Alenka Šafratová, která v necelých 50 letech svého rozhodnutí nelituje a o nulové potřebě mít potomka mluví otevřeně.

Barbora Hlaváčková
Barbora Hlaváčková 07. 04. 2023 07:30

Ženská tabu budou další náplní pořadu LifeeTalk, který se bude postupně věnovat tématům, o nichž se ženy bojí mluvit, protože by za své názory byly ihned souzeny. První téma bezdětnosti z vlastního rozhodnutí otevíráme rozhovorem se stylistkou a provozovatelkou Školy stylu Alenkou Šafratovou (49). Bára Hlaváčová jí pokládala velmi osobní otázky, které vyvracejí představy většinové společnosti o tom, že bezdětná žena nemůže žít plnohodnotný život a svého rozhodnutí bude litovat.

"Můj gynekolog říkal, že jsem hříčka přírody a jasný důkaz toho, že má pánbůh blbej smysl pro humor. Že se kolem mě tolik lidí snaží o dítě jako blázen a já se i přes dvojitou ochranu jen opřu o zábradlí na zastávce a jsem těhotná. Ani jedno těhotenství jsem ani sekundu nepřemýšlela o tom, že bych si to nechala. Ani jednou," vypráví v otevřeném rozhovoru známá módní stylistka a podnikatelka.

Lidé mi stále předhazují, že budu litovat

Nechci děti - rozhodnutí, ke kterému se v dnešní době přiklání stále více žen a jednou z nich je i uznávaná stylistka a koučka Alenka Šafratová. Litovala jsi někdy svého rozhodnutí?

Zaplaťpánbůh ještě ne. A vzhledem k tomu, že mi bude pade, tak si myslím, že čas už dostatečně prověřil, že to pro mě bylo správné rozhodnutí. Neříkám, že to nikdy nepřijde. Třeba budu v osmdesáti litovat, že nemám nikoho, kdo mi předžvejkává stravu, ale jak já říkám, vždycky si můžu někoho pronajmout.

Slýchala jsi takovej ten častej argument od lidí, jednou budeš litovat?

No jasně, pořád! Dokonce i teď, když mi je 50, tak se pořád najde někdo, kdo má pocit, že mi to musí vymlouvat nebo vysvětlovat, proč bych měla a všechny další důvody. Pro mě je to prostě úsměvné.

Počkej, vysvětlují ti, proč bys ještě teď děti mít měla?

Jasně, to víš, že jo. Já na to vždycky odpovídám, že nejsem Janet Jackson, a že když jsem to neudělala ve dvaceti nebo ve třiceti, kdy to bylo ještě bezpečné, tak bych to rozhodně neudělala v padesáti. Ale já o tom opravdu nikdy neuvažovala ani minutu.

A kdy sis to uvědomila, takové to - nechci žít s dětma, budu žít bez dětí. Kdy to přišlo?

Už velmi brzy. Já myslím, že už to bylo po nějakým dvacátým roku života. Vůbec jsem to necítila a jak moc jsem neměla ráda děti ve své představě o budoucím životě, o to víc jsem měla ráda opuštěná zvířata. Tak jsem si říkala, fajn, pánbůh u mě veškerou mateřskou lásku přelil k ochraně zvířat a starých lidí. Každý to máme v životě jinak nalajnovaný.

Děti nemusím, kdybych s nimi chtěla trávit čas, pořídím si je

A cizí děti nebo děti kamarádek máš ráda?

Ne. (smích) Není to tak, že bych je chtěla uškrtit, to ne, ale rozhodně s nimi nechci dobrovolně trávit čas, protože kdybych chtěla dobrovolně trávit čas s dětmi, tak si je pořídím. A protože nechci a moje kamarádky to respektují a ne všechny moje kamarádky mají děti, mám i spoustu bezdětných, nepodstrkují mi je a neřešíme je. Když potřebují, tak to samozřejmě probereme, ale já k tomu nemám moc co říct, protože můj pohled na mateřství je opravdu, jak není zatížený mateřstvím, diametrálně odlišný, a proto je někdy těžké o tom mluvit.

Ty říkáš, že ses rozhodla, nebo sis to uvědomila, když ti bylo 20. To už je skoro 30 let. Měla jsi to tehdy s kým probrat? Ta doba byla jiná, našla jsi u někoho pochopení?

Já to s nikým neřešila, jen jsem to oznámila rodičům, kteří to věděli možná jako první a velmi záhy. Přišlo mi fér, že jim to sdělím, a byli naprosto dokonalí. Na to, že vyrůstali a celý život trávili v komunismu, kde panovaly určité sociální vzory a predispozice toho, jak má život ženy vypadat. Bylo to prakticky striktně dané a nešlo to jinak. Všichni od žen očekávali, že jakmile dostudují, najdou si partnera, porodí, vezmou si hypotéku a zemřou.

Já tomu říkám tabulky.  

Ano, ano, přesně tak. Já z toho Excelu vypadla, tak jsem si říkala, že by bylo fajn, abych to rodičům sdělila. Říkali, že jediné, o co jim jde, je, abych byla šťastná. A jestli děti nechci, že mě absolutně podporují a nikdy mě k tomu nebudou nutit. Byli úplně v pohodě, což bylo požehnání. Představa, že je žena z malého města a celá komunita na ni tlačí stylem, "už jsi dost stará na to, abys měla děti, je to tvoje povinnost", to musí být pro ty holky, který se rozhodnou pro stejnou cestu jako já, nesmírně náročný.

Říkali mi, že jsem povrchní

Když ti je 20, tak to lidé ještě moc neřeší, ale pak přijde třicítka a víc a víc. Co jsi slýchala ze svého okolí? Byly tam hejty či odsuzování?  

No jasně, ale to slýchám doteď, protože jak jsem víc vidět díky své práci, tak má občas někdo někde pocit, že mi musí vysvětlit, proč jsem se rozhodla špatně. A většinou, jak já mám život spojený s módou, stylingem a časopisy, slýchala jsem během kariéry komentáře typu: “Tak já už chápu, proč jsi tak povrchní, že nechceš mít děti. Ty vlastně děláš ty hadry.” Jestli je pro někoho fakt, že se ráda oblékám, důvodem nemít děti, tak to je hodně naivní. Spoustu hejtů jsem slyšela, strašně moc.

Další věc je, že lidí, kteří hrozně chtějí a nemůžou mít děti, je také spousta, proto se o bezdětnosti raději nemluví. Proto se říká, radši se neptejte, nemluvte o tom. Téma dobrovolné bezdětnosti jsem chtěla otevřít, aby společnost zjistila, že lidé, kteří se rozhodnou děti nemít, nemusí žít nehodnotně a co je k tomu vede. U tebe už je to delší čas, nějakých dvacet let. Pozoruješ, že se společnost postupně vyvíjí a mění názor?

Určitě. Nejsem si jistá, že je společnost víc tolerantní, ale už to není tak ojedinělý jev, jako když jsem o tom mluvila ve třiceti. Osobně o tom ráda promluvím a jenom aby bylo jasno, aby to čtenáři a posluchači pochopili, nejsem zastáncem, průbojníkem nebo jakoukoliv bojovnicí za to, aby ženy neměly děti. Já jen obhajuji to, aby ženy měly absolutní právo se rozhodnout o svém těle, životě, a to svobodně a samy. Aby nebyly do ničeho strkaný a neměly pocit, že to musí udělat, protože takhle to dělá každý. Aby neměly pocit, že jim něco uteče, aby nelitovaly, že se rozhodly pro rodinu a neměly to dělat. I takové případy znám. To bych chtěla, aby bylo z celého rozhovoru jasné. Že je jedno, jestli žena děti má, nebo nemá. To neurčuje její hodnotu jako lidské bytosti.

Přes dvojí antikoncepci jsem několikrát otěhotněla

Byla jedním z důvodů i třeba ta fyzická stránka, těhotenství, kojení, v dnešní době mnohdy i umělé oplodnění? Byly toto důvody, kvůli kterým jsi do toho nechtěla jít, že tě to na celé věci mít dítě trošku děsilo?

Nevím, jestli je to tady úplně vhodné, ale mluvila jsem o tom tisíckrát, tak snad se křesťanky neurazí. Já byla několikrát těhotná a právě proto říkám, že jsem opravdu svého rozhodnutí nikdy nelitovala. V jednu dobu jsem byla těhotná šestkrát, nebo tak nějak, a to i přes antikoncepci a kondomy. Můj gynekolog tehdy říkal, že jsem hříčka přírody a jasný důkaz toho, že má pánbůh blbej smysl pro humor. Že se kolem mě tolik lidí snaží jako blázen a já se i přes dvojitou ochranu jen opřu o zábradlí na zastávce a jsem těhotná. Ani jedno těhotenství jsem ani sekundu nepřemýšlela o tom, že bych si to nechala. Ani jednou.

Dokonce jsem jednou musela letět na focení do zahraničí a tím pádem jsem nemohla na zákrok, protože bych pak neodletěla. Tak jsem letěla těhotná zhruba ve 3. až 4. týdnu a na zákrok šla hned po návratu. Ani jednou mě za tu dobu nenapadlo, že bych si to mohla nechat. Nemám ráda nezvratný rozhodnutí a mít dítě je jedno z mála rozhodnutí, které je skutečně nafurt. Vždycky, když mi někdo říká: “Ale v 18 letech ti odejdou”, si řeknu - jednou je to tvé dítě a to bude klidně do 105. Možná i to mě děsilo, že bych to nemohla vrátit, že bych s tím rozhodnutím musela žít do konce života a co když to nebude správný rozhodnutí. Tak jsem to radši neriskovala.

Celý rozhovor najdete ve videu a dozvíte se také:

  • Odkud pramení její postoj nemít děti
  • Proč si myslí, že některé důvody pro to mít děti jsou sobecké
  • Jak ji zklamaly důvody, které lidi označují za správné při rozhodnutí děti mít
  • Jaké rady má pro ženy, které se rozhodnou jít stejnou cestou jako ona
  • Jaké soudy si od společnosti za život vyslechla

Související články

Další články